Článek
"Srbsko a jeho obyvatelé jsou v poslední době terčem nátlaků a otevřených výhrůžek, podle kterých musíme najít tu správnou odpověď," řekl podle agentury AP Kostunica. Podle něj západní mocnosti tlačí na Bělehrad, aby se dobrovolně vzdal separatistické provincie a aby se stala "komplicem při vytváření nového albánského státu".
"Nyní se musíme rozhodnout, jestli se Srbsko podrobí tomuto násilí a stane se první evropskou zemí od Mnichovské dohody, která byla ponížena uloupením vlastního území," dodal.
V roce 1938 se Velká Británie, Francie, Německo a Itálie dohodly, že Československo musí nacistům předat Sudety obývané německou menšinou, jinak bude muset čelit případnému útoku Berlína samo.
Podle sbrského premiéra nemá jeho stát jinou možnost než odmítnout tyto "výhružky a nabídky na odměnu na základě práva a spravedlnosti". Koštunica zopakoval, že Srbové považují Kosovo za integrální součást jejich státu a provincie se dobrovolně nevzdají.
Albánci vyhlásí nezávislost i jednostranně
O budoucím statusu Kosova jednají představitelé kosovských Albánců a Srbů už řadu měsíců prakticky bez naděje na úspěch. Mezinárodně spravovaná provincie je oficiálně součástí Srbska, ale většinové albánské obyvatelstvo usiluje stále důrazněji o nezávislost. Bělehrad je však ochoten Prištině poskytnout maximálně širokou autonomii, v čemž má podporu Moskvy.
Jednání by měla skončit 10. prosince, kdy má zprostředkovatelská mise složená ze zástupců USA, EU a Ruska, takzvaná trojka, předložit generálnímu tajemníkovi OSN závěrečnou zprávu s návrhem na budoucí uspořádání.
Kosovští Albánci jsou ale rozhodnuti vyhlásit nezávislost i jednostranně. Spojené státy již naznačily připravenost samostatné Kosovo uznat, Evropská unie jednotné stanovisko stále nezaujala. Ministři zahraničí "sedmadvacítky" na pondělním jednání v Bruselu kosovské Albánce vyzvali, aby s vyhlášením nezávislosti nespěchali.