Článek
„Pokud si myslíte, že uznáme Kosovo nebo že Kosovo vstoupí do OSN, že nedostaneme nic kromě členství v EU, naše odpověď bude ne,“ řekl Vučić s tím, že Srbsko čekají těžké časy, v nichž bude země čelit velkým mezinárodním tlakům.
Lavrov po jednání uvedl, že Kreml podpoří jen takové řešení kosovské otázky, které bude přijatelné pro Bělehrad a které schválí Rada bezpečnosti OSN, kde má Moskva právo veta.
Srbsko darovalo Kosovu testy

Kosovo, které nyní z 90 procent obývá albánské obyvatelstvo, v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je vedle USA například i většina zemí EU, včetně Česka.
Několik unijních zemí včetně Slovenska ale dodnes Kosovo neuznalo. Pomocí svých spojenců Ruska a Číny se Srbsko zároveň snaží blokovat vstup Kosova do mezinárodních organizací včetně OSN.
Vítěz voleb v Kosovu sní o sjednocení s Albánií

Šéf ruské diplomacie podpořil úsilí Evropské unie o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Podle něj však musí být naplněna takzvaná Bruselská dohoda z roku 2013 a především pak její ustanovení, které předpokládá vytvoření kvaziautonomního územního celku složeného z okresů se srbskou většinou v Kosovu. Priština se navzdory svému podpisu pod dohodou její realizaci už léta brání, neboť se obává, že autonomie umožní vměšování Bělehradu do vnitřních záležitostí země.