Srbsko končí s ruskými zbraněmi, obrací se na Čínu, ale i na Francii

Srbská armáda měla až dosud velkou část výzbroje včetně munice a náhradních dílů ruské či sovětské provenience. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu a uvalení sankcí na Moskvu se Bělehrad ve zbrojních dodávkách začal spoléhat na třetí země, které ruské či sovětské zbraně vyráběly na základě licence.

„Byli jsme tak schopni pokračovat v nezbytné údržbě, abychom udrželi srbské síly v požadovaném stavu bojové připravenosti,“ řekl Mojsilović pro Večernje novosti. „Postupně se však ukázalo, že Rusové nejsou schopni kvůli sankcím dodávat moderní náhrady nebo klíčové komponenty pro současné zbraňové systémy, které máme ve výzbroji,“ pokračoval. „Snažili jsme se problémy řešit diplomatickými kanály, ale nešlo to,“ sdělil.

V důsledku toho se Srbsko pokusilo některé kontrakty odložit v naději, že jakmile válka na Ukrajině skončí, mezinárodní vztahy se vrátí k normálu a umožní jejich realizaci. Pořízení některých systémů ale podle srbského náčelníka generálního štábu nebylo možné odložit.

Srbsko se jako na klíčového dodavatele zbraní obrátilo na Čínu. Bělehrad tak hned po Novém roce předvedl čínský protiletadlový raketový systém FK3, což je exportní verze systému protivzdušné obrany středního doletu HQ-22, jejž Peking nabízí zákazníkům jako alternativu k ruskému S-400.

Systém FK-3 se skládá ze tří odpalovacích zařízení, každé se čtyřmi raketami, radarové stanice a řídicího centra. Číňané tvrdí, že je schopen zasáhnout vzdušné cíle na vzdálenost 100 kilometrů ve výšce až 27 kilometrů. Na rozdíl od ruských systémů protivzdušné obrany ale nebyl dosud testován v reálných bojových podmínkách.

Srbsku bude nasazen k ochraně vládních budov, vojenských zařízení kritické infrastruktury. Podle Mojsiloviče už srbské posádky prošly „komplexním a intenzivním výcvikem v Číně“.

Další příklad srbského „strategického posunu“ se týká letadel. Bělehrad se již několik let netajil záměrem modernizovat své stárnoucí letectvo. Loni ale zavrhl „ruskou cestu“ a rozhodl se nahradit omšelé MiG-29 ze sovětské éry tuctem francouzských víceúčelových stíhacích letounů Dassault Rafale za 2,7 miliardy eur (67,7 miliardy korun).

Srbsko během války na Ukrajině změnilo také svou zahraniční politiku. Kombinace historických vazeb orientovaných na Východ a aspirace na vstup do EU ale vyústila ve velmi složité postoje Bělehradu. Kvůli závislosti na ruské ropě a plynu ruskou agresi odsoudil, ale k protiruským sankcím se nepřidal.

Přitom ale Srbsko poskytlo Ukrajině od začátku války prostřednictvím třetích zemí vojenskou pomoc v hodnotě kolem 800 milionů dolarů, což musel srbský prezident Aleksandar Vučič opakovaně vysvětlovat v Moskvě. Tam bude muset také řešit sankce proti srbské ropné společnosti Naftna industrija Srbije (NIS), které se v polovině ledna chystají proti firmě, jejímž majoritním akcionářem je ruský Gazprom, oznámit Spojené státy.