Srbové v Kosovu musí mít víc autonomie, vzkázal do Prištiny americký zmocněnec

Připomněl, že jde především o vznik Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.

„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude muset společenství zřídit,“ prohlásil podle agentury Reuters na americké ambasádě v Bělehradě. „Otázkou je, zda se to stane za této (kosovské) vlády, nebo až za příští,“ poznamenal.

Vyzval také starosty z řad etnických Albánců, kteří vzešli z voleb, jež kosovští Srbové bojkotovali, aby radnice na severu Kosovo opustili.

Právě jejich nástup do úřadů rozpoutal v severním Kosovu násilnosti, při nichž byly zraněny tři desítky příslušníků mezinárodních jednotek KFOR a pět desítek protestujících Srbů.

„Úkolem Bělehradu naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí,“ dodal Escobar.

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň 20 procent tamních obyvatel.

Srbové na severu Kosova opustili instituce země loni v prosinci. Chtějí větší autonomii podle ustanovení dohody z roku 2013 podporované EU, která předpokládala vytvoření Sdružení srbských obcí.

Premiér Albin Kurti se ale zdráhá dohodu implementovat, protože se obává, že pokud by Srbové dostali větší autonomii, mohli by uspořádat referendum o připojení k Srbsku.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily srbské ozbrojené síly, aby se stáhly.

V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.

Se samostatností Kosova nesouhlasí Rusko a Čína, které mají v RB OSN právo veta. Stejně tak pět členů EU: Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr.