Špičky EU řeší, jak nakopnout ekonomiku a rozdělit 20 bilionů

Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.

Jednání začala v pátek ráno a pokračovala do večera. První den průlom nepřinesl, což se ani neočekávalo. Mnozí předem pochybovali, že se  summit vůbec dobere konečného výsledku, a každopádně si přibalili košile navíc, jako lucemburský premiér Xavier Bettel, který to sdělil agentuře Reuters. V minulosti tak prozíravý nebyl, a když se jednání neplánovaně protáhla, musel si prý košili vyprat v koupelně.

Nejen podle Bettela je třeba dobrat se co nejrychleji výsledku a prokázat solidaritu. „Kolaps Itálie nebo Španělska kvůli ekonomické a následné společenské krizi není v zájmu ani ostatních zemí,“ prohlásil a dodal, že dohoda by byla skvělým dárkem ke včerejším 66. narozeninám německé kancléřky Angely Merkelové.

Právě Německo nyní EU předsedá a učinilo velký ústupek, když podpořilo návrh Evropské komise, aby si Unie peníze na obnovu vůbec poprvé půjčila na finančních trzích. Dohoda se ale bude hledat ztěžka, jednání se navíc vedou také o finančním rámci na sedm let od příštího roku.

Řadu výhrad ostatně včera zopakoval i premiér Andrej Babiš (ANO). „Nekritizujeme pomoc Jihu, ale chceme, aby peníze byly rozděleny spravedlivě,“ zopakoval. Premiér řekl, že má „principiálně problém“ s tím, aby se prostředky většinou rozdělovaly podle míry nezaměstnanosti v jednotlivých zemích v posledních letech. Česko je v tomto ohledu mezi šampiony a výrazně by tratilo.

Babiš připustil, že upravený návrh šéfa Evropské rady Charlese Michela, aby se část peněz rozdělovala i podle reálného poklesu ekonomik za pandemie, znamená pro ČR oproti návrhu Komise 2,4 miliardy eur navíc. I nadále chce ale bojovat za to, aby pokles HDP byl hlavním měřítkem, a nikoliv míra nezaměstnanosti.

Předseda české vlády se pozastavil také nad tím, proč mají být součástí plánu půjčky, když si země platící eurem mohou půjčovat z léta fungujícího Evropského stabilizačního mechanismu, kde je k dispozici na čtvrt bilionu eur.

Babišovi mj. rovněž vadí možnost slev z rozpočtových plateb pro bohaté země, což zaujalo i média ve Velké Británii, která za členství v EU zpětné platby využívala. „Tyto rabaty byly původně 14,5 miliardy eur a teď to je 45 miliard eur. Proč se zvyšují? To není spravedlivé,“ citoval premiéra server deníku Daily Express. Rabaty chce zrušit i Polsko a Evropský parlament.

Zatímco ale ČR klade důraz na granty, tzv. šetřivé státy jako Nizozemsko či Švédsko je odmítají. „Fond obnovy potřebujeme, to ano. Měl by ale mířit na aktuální potřeby a být založen na výhodných půjčkách, a ne grantech,“ prohlašoval v polovině týdne švédský premiér Stefan Löfven, přičemž nevylučoval, že by dohodu nakonec mohl vetovat. Švédsko a spol. nesouhlasí ani s výší částky, má být podle nich nižší než 750 miliard eur.

„Naším základním požadavkem je, že nám tu nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků,” uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Jižní státy naopak usilují o zachování co možná nejvíc z původního návrhu Komise. „Budeme tvrdě bojovat, aby se neměnila výše celkové částky, poměr mezi granty a půjčkami, ani struktura fondu,“ řekl deníku Corriere della Sera italský ministr financí Roberto Gualtieri. Dodal, že v návrhu jsou i další „kritické body, u nichž budeme velmi rozhodní“.