Článek
Německá sociální demokracie chce tímto způsobem překlenout odpor části vlastních řad vůči velké koalici s blokem CDU/CSU. „V rámci nového modelu budou v koaliční smlouvě zakotveny jen některé klíčové projekty. Ostatní zůstanou záměrně otevřené tak, aby je bylo možné projednat ve Spolkovém sněmu, což by poskytlo prostor pro jejich vyprofilování,“ objasnil variantu Martin Schulz v pondělí večer na zasedání poslanecké frakce v Berlíně.
V rámci KoKo by strany nemusely mít nikterak zevrubnou koaliční smlouvu, ale pouze dohodu o pěti nebo deseti základních oblastech. V ostatních by pro svůj program mohly hledat oporu i u parlamentní opozice.
Někteří sociální demokraté tak po krachu dosavadních jednání o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými podporují menšinovou vládu CDU/CSU, další jsou zase pro nezvyklou formu velké koalice. Nezanedbatelná část SPD se totiž obává, že sociální demokraté vyjdou i tentokrát z velké koalice jako poražení.
„Zůstanou-li některé projekty otevřené, mohla by následná diskuse vyjasnit, kdo jaké pozice zastává a co by se komu podařilo prosadit, v případě potřeby i s někým jiným,“ vysvětlil mluvčí levicového křídla SPD Matthias Miersch.
Idea levého křídla
Právě tam se zrodila myšlenka tzv. kooperační koalice (Kooperationskoalition, KoKo) jako jedna z možných variant povolebního řešení. „Byli jsme příliš navázáni na spolkovou vládu. To už nechceme opakovat,“ hájil záměr své strany Miersch s odkazem na zkušenosti s dosluhující klasickou velkou koalicí.
Předchozí koaliční dohoda z roku 2013 měla 185 stran a potom se čtyři roky přetavovala do zákonů. „Nakonec mnozí Němci nevěděli zcela přesně, kdo například prosadil minimální mzdu,“ upozornila televize ZDF.
Miersch také zdůraznil, že SPD by nový model poskytoval daleko víc volnosti, protože koalice CDU/CSU a SPD by nebyla vnímána jako monolitický blok a SPD by už nemusela odmítat návrhy Levice či Zelených, když podobné či dokonce stejné momenty sama měla v programu.
V případě kooperační koalice by měla SPD podle Miersche možnost hlasovat i s jinými stranami. „Nazval bych to spoluprací – to je to mnohem více rozvolněné než klasická koalice,“ uzavřel Miersch.
Konzervativcům se plán nelíbí
Otázkou zůstává, jak se k nápadu postaví kancléřka Angela Merkelová, jež současně předsedá CDU. Ta dala opakovaně najevo, že se staví za stabilní vládu a preferuje velkou koalici.
Julia Klöcknerová, místopředsedkyně CDU, řekla listu Neuer Osnabrücker Zeitung, že taková „domluva tak nějak napůl“ ji moc neuspokojuje. „Nezvedneme ruku pro tak trochu dohodu, tak trochu tolerování, přičemž rozinky z koláče vyzobe SPD, i když si tak úplně nevěří. Buď chtějí vládnout, nebo ne,“ shrnula. A hesenský premiér Volker Bouffier označil model jako nestabilní a řekl deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Nemůžeme sloužit socialistům jako terapeutická skupina“.
Kancléřka Merkelová ovšem považuje za nejlepší možnost velkou koalici, která by podle ní jako jediná zajistila potřebnou stabilitu.
První jednání večer
Ve středu večer se k prvním přímým a veřejným rozhovorům po zářijových volbách, v nichž všechny tři strany dosáhly nejhorších výsledků v poválečné historii, mají sejít předsedové CDU, CSU a SPD – Merkelová, Horst Seehofer z CSU a Schulz. Bude to také první setkání poté, co právě Schulz opakovaně a kategoricky velkou koalici vylučoval s tím, že jeho strana potřebuje obnovit síly v opozičních lavicích.
„Budeme hledat zatím jen styčné body a zkusíme probrat další postup,“ nastínil situaci ZDF vysoce postavený zdroj z CDU, jenž si přál zůstat v anonymitě. Má se za to, že rozhovory „naostro“ začnou až po Novém roce.