Článek
Satirik už o pár týdnů dříve ve svém zábavném pořadu Neo Magazin Royale předeslal, že se míní ucházet o post šéfa vládního uskupení, jež si 8. prosince zvolí dvojici lídrů.
„SPD se léta bezútěšně potácí polapená ve velké koalici,“ vysvětlil v televizi ZDF, proč si podává přihlášku do strany, která se už delší dobu neodvratně řítí preferencemi níže a níže, takže se po 156 letech existence strachuje o holé přežití. Předsednické ambice zdůvodnil přirovnáním SPD k hořící Amazonii volající zoufale po záchraně. „Musíme spasit rudé plíce Německa, ať se to někomu líbí, nebo ne.“
Böhmermann přitom střílí po všem, co se hýbe. Nesčíslněkrát se navážel do kancléřky Angely Merkelové (65). Tureckého prezidenta Recepa Erdogana (65) označil za „kozomrda“, a když dorazil do Berlína Yanis Varoufakis (58), tehdejší řecký ministr financí, doporučil místním, aby poschovávali cennosti. Německá média a nemalá část SPD si teď lámou hlavu nad tím, zda to myslí vážně, nebo rozehrál hodně smělý žertík.
Daňový zbojník ožil a věří si
O převzetí kormidla politické síly s podporou zamrzlou na prachbídných 16 procentech se uchází osm dvojic. „Po čtyřech týdnech, kdy objíždějí zemi, nevykrystalizoval nikdo, kdo by ostatním unikl o několik koňských délek. Nekonají se průzkumy ani zkušební hlasování. A zda připisovat ovzduší, potleskům či projevům nevole v sále jednoznačnou vypovídající hodnotu, zůstává sporné,“ posteskl si týdeník Der Spiegel.
Jiná média, kupříkladu časopis Focus, mají za to, že se rýsují dva nejvýraznější tandemy. Levicové křídlo zastupují Norbert Walter-Borjans (57), někdejší ministr financí Severního Porýní-Vestfálska, a Saskia Eskenová (58), poslankyně Spolkového sněmu, a napravo od nich Olaf Scholz (61), šéf spolkového eráru, a Klara Geywitzová (43), exposlankyně zemského sněmu v Braniborsku. Ještě před několika týdny se zdály vyhlídky prvního dua takřka beznadějné. Pak však zamíchal kartami vlivný Kevin Kühnert (30), předseda mládežnické organizace Jusos, se 70 tisíci členy, když se za oba outsidery postavil.
Za sedm let řízení porýnské kasy koupil Walter-Borjans ve Švýcarsku devět CD se seznamy Němců, kteří si tam ulili před berňákem miliardy. Zaplatil za ně 19 milionů eur (491 mil. korun) – a státu vynesly na daňových doplatcích 7,2 miliardy eur (186 mld. korun).
Ne dosti na tom: když v roce 2013 Wolfgang Schäuble (77), tehdejší spolkový ministr financí, chystal daňovou dohodu se Švýcarskem, zabránil tomu. Uli Hoeness (67), předseda fotbalového FC Bayern odsouzený za daňové úniky, v úmluvu doufal, protože slíbila lidem jako on amnestii. Bez Waltera-Borjanse by Hoeness neskončil ve vězení. Tehdy se zrodila ministrova přezdívka Robin Hood daňových poplatníků.
Teď daňový zbojník zavrhuje velkou koalici s kancléřčinými křesťanskými demokraty (CDU), prosazuje vyšší zatížení nejbohatších rozumnou klimatickou strategii nepřehlížející postoje aktivistů a současně neubližující „obyčejným lidem z ulice“.
Scholz: výkonný, ale zcela bez aury
Dosavadní favorit Scholz naopak brojí pro pokračování souputnictví s CDU, a tudíž pro další kompromisy.
„Jako hamburský starosta postavil 69 tisíc bytů. V čele financí odmrštil libru, facebookovou měnu, šokoval koncerny požadavkem, aby zveřejňovaly svá daňová přiznání, přišel s daní z transakcí,“ vypočítává týdeník Der Stern Scholzovy klady.
Avšak když se rozdávalo charisma, přišel Scholz zkrátka. Natolik, že se mu kvůli veřejnému vystupování přezdívá Scholzomat, Podle přístroje na žvýkačky – jakmile do něho hodíte minci, tedy oslovíte ho, rychle a nezáživně vysype vše, co se po něm žádá.