Článek
Osmačtyřicetiletá princezna oblečená do kalhot a černého saka přišla krátce před stanovenou 10:00 hodinou SEČ. Při výslechu, který byl pro veřejnost uzavřen, ji čekalo několik desítek otázek soudce. Týkaly se i činnosti jejího manžela, bývalého házenkáře Iňakiho Urdangarína, který je podezřelý ze zpronevěry více než šesti milionů eur (165 miliónů Kč) z dobročinné nadace, již vedl.
List El-País na svém serveru napsal, že v síni bylo sice asi 40 právníků, avšak otázky kladl především soudce José Castro. Princezna se údajně bránila tvrzením, jež by mohla posloužit jako důkazy proti ní, vyhýbavými odpověďmi jako nevím, není mi známo. Tvrdila také, že si není vědoma aktivit firmy Aizoon, kterou s manželem napůl vlastní, a že nezná veškerou činnost nadace Nóos. "Důvěřovala jsem manželovi," opakovala.
Klíčová je výše škody
Aizoon je konzultační a realitní firma, přes niž Cristina podle obžaloby financovala některé z nákladných úprav svého barcelonského sídla. Soudce Castro tvrdí, že manželé nevykázali v daňovém prohlášení mnohé z výdajů této firmy, které byly ale viditelně osobní povahy. Jeho cílem je prokázat nebo vyvrátit, že tyto sumy nepřesáhly 120 000 eur (3,3 miliónu korun), což je hranice pro to, aby se mohlo jednat o trestný čin, který španělské právo trestá vězením. Pokud tato suma překročena nebyla, pak trest může spočívat v prověření daňové dokumentace a pokutě.
Princezna Cristina
Urdangarín je stíhán za to, že spolu s dalším majitelem údajně neziskové organizace Nóos získával výhodně kontrakty a převáděl peníze do jiných podniků včetně Aizoonu. Castro chce dokázat, že tímto způsobem bylo do Aizoonu převedeno 1,2 miliónu eur. V kauze Nóon princezna, známá jako milovnice lyžování a plachtění, jako obviněná nefiguruje.
Skandál kolem Cristiny je jednou z příčin propadu popularity krále Juana Carlose. Podle průzkumu zveřejněného v lednu si skoro dvě třetiny Španělů přejí, aby abdikoval a předal korunu synovi.