Článek
Jenže podle průzkumů i nyní hrozí, že by se nerozhodný výsledek mohl opakovat. Volební lídři přesto jedním hlasem ujišťují, že budou chtít sestavit kabinet co nejrychleji. „Tentokrát to musí klapnout. Na třetí volby v řadě nesmí v žádném případě dojít,“ znělo ze stranických centrál.
Španělsko, čtvrtá největší ekonomika EU, je bez vlády s plnohodnotným mandátem už od 20. prosince. Rajoy zemi pouze spravuje a jeho možnosti prosazovat nutné změny jsou omezené.
Stejní kandidáti, stejné programy
Velké strany nastupují do voleb se stejnými kandidáty na premiéra a prakticky beze změn zůstaly i jejich programy. Průzkumy i tentokrát počítají s vítězstvím PP, avšak na hony vzdáleným od zisku parlamentní většiny. Rajoy nicméně věří, že by tříprocentní hospodářský růst Španělska mohl přinést jeho straně body.
Možnosti sestavit koalici jsou prý pro něj i tak ještě horší než před půlrokem, protože případná koalice PP s liberály (Ciudadanos) by získala méně parlamentních křesel než levicová uskupení. Liberálové navíc spojenectví s Rajoyem striktně odmítají.
V levicovém táboře došlo krátce před volbami k přeskupení sil. Populistická strana Podemos (Můžeme), která bývá přirovnávána k řecké krajně levicové straně Syriza, se spojila se Sjednocenou levicí (IU) a dalšími malými formacemi do sdružení Unidos Podemos.
Strany zredukovaly počet mítinků
V průzkumech se tato koalice jeví jako silnější než tradiční velká strana socialistů (PSOE). Šéf Podemos Pablo Iglesias si dokonce dělá naděje, že by se pomocí PSOE mohl stát premiérem. Ani to by ale nemuselo vyjít, protože řada socialistů považuje Iglesiase za populistu, kterému, jak dodávají, nejde o nic jiného než o moc a aby vytlačil PSOE z pozice nejsilnějšího levicového uskupení.
PSOE v čele s Pedrem Sánchezem navíc hrozí další debakl. Preference strany padají už od roku 2010 a Sánchezova pozice v jejím čele není pevná. Socialisté by nicméně mohli dopomoci k většině lidovcům v rámci velké koalice anebo Iglesiasovi. Jenže podle dosavadních prohlášení si PSOE nepřeje ani jedno ani druhé.
Španělští voliči nejsou nadšeni, že musejí podruhé za šest měsíců k urnám. Na mítinky stran teď přicházelo méně lidí, protože argumenty jednotlivých hráčů byly známy už z předvolební kampaně z konce loňského roku.
Strany, které tentokrát citelně zredukovaly počet mítinků, se také obávají, že se nezájem promítne do nižší volební účasti. Ta v prosinci dosáhla 73 procent.
Sečteno a podtrženo, deník El Mundo vidí povolební situaci v černých barvách. „Španělsku opět hrozí, že mu nebude mít kdo vládnout,“ napsal list.