Soud rozhodne, jestli se Skotové smějí vzepřít Británii

Může skotský parlament vyhlásit referendum o své nezávislosti bez souhlasu londýnské vlády?

Bojovníci za skotskou nezávislost požádali soud, aby jednou pro vždy rozsekl spor o interpretaci britských zákonů. Názory právníků se totiž rozcházejí.

Byť nejde o oficiální žádost skotské vlády, bude pro ni rozsudek naprosto zásadní. Skotská nezávislost bude totiž hlavním tématem květnových voleb, podle separatistů je tak potřeba předem vědět, zda bude plebiscit legální.

Johnson již opakovaně uvedl, že referendum nepřipustí. Jakákoli změna integrity Spojeného království totiž příslušní výhradně londýnské vládě, a to skotská strana ví.

Pokud tak dá soud za pravdu Britům, pak žádné referendum bez souhlasu premiéra Borise Johnsona nebude.

Pokud ale rozhodne ve prospěch Skotů, bude podle politologů podkopána nejen pozice londýnské vlády, ale symbolicky i všech vlád v Evropě, které chtějí své státy udržet pohromadě. Například Španělsko si dobře uvědomuje, že katalánští představitelé sledují dění ve Skotsku s velkým napětím.

Podle právníků, kteří zastánce nezávislosti u soudu zastupují, by referendum jako takové neznamenalo, že Skotsko hned druhý den království opustí. Jako důkaz poněkud ironicky uvádí brexit, který byl de-facto dokonán až po pěti letech.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová přesto přistupuje k soudnímu sporu obezřetně. Svému lidu totiž slíbila nezávislost, ne jen nesměrodatné referendum. Jak připomínají komentátoři, čistě politicky je pro ni lepší se s Johnsonem na referendu domluvit.

Sturgeonová svoji kampaň za odtržení staví na „Zákonu o Skotsku” z roku 1998, který umožnil vznik samostatného parlamentu v Edinburghu, kterému se podle sídla přezdívá Holyrood.

Podle článku 30 tohoto zákona mohou poslanci skotského parlamentu provádět zákony v oblastech, které by za normálních okolností připadaly „výhradně” londýnským zákonodárcům.

Skotský parlament této pravomoci využil již několikrát, nejdůležitější je ale příklad z roku 2014. Tehdy se David Cameron, toho času předseda britské vlády, rozhodl ustoupit tlaku skotských nacionalistů a povolit referendum o nezávislosti.

Po emočně vypjaté kampani se nakonec pro odtržení vyslovilo pouze 44,7 procent voličů a Skotsko tak zůstalo v britské unii.

Obě strany se před referendem dobrovolně zavázaly, že půjde o „generační” událost. Jinými slovy, další referendum by se mohlo uskutečnit nejdříve za 20 až 30 let.

Jenže do této představy hodil vidle brexit.

Podle skotské premiérky Nicoly Sturgeonové odchod Spojeného království z EU absolutně mění situaci. Skotové totiž brexit většinově nechtěli: setrvání si přálo 62 procent.

Holyrood je toho názoru, že britská vláda Skoty nerespektuje, protože jejich vůli nezohlednila při vyjednávání o obchodní dohodě s EU. Řešením tohoto „vratkého manželství” je podle nich další referendum o nezávislosti.

Podle expertky Brigitte Leuchtové z Portsmouthské univerzity bude klíčové sledovat parlamentní volby do skotského parlamentu, které připadají na květen tohoto roku. „Jaro 2021 má opravdu potenciál se stát obrovskou ústavní krizí,” řekla v nedávném rozhovoru pro Novinky.

Reportér skotské BBC Phillip Sim má jasno. „Tento soudní případ může být zahajující salvou roku ústavních srážek, které by mohly určit budoucnost unie, (myšleno britské, pozn. red.)” myslí si.