Článek
Česká republika pro příští rok podle plánu, který na konci října schválil parlament, vyčleňuje 1500 vojáků pro už existující síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force – NRF). Nyní zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která by neprodleně informovala obě komory parlamentu.
Vznik aliančních sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných zasáhnout v krizovém okamžiku na území členské země v několika dnech, podpořil zářijový summit NATO ve Walesu. Je to součást takzvaného Akčního plánu připravenosti, kterým aliance reagovala na změněné bezpečnostní prostředí po ruském zabrání Krymu a dalších krocích v ukrajinské krizi.
Reakce na ruskou imperiální politiku
Ministři zahraničí zemí NATO opět obvinili Moskvu z pokračující snahy o záměrnou destabilizaci východu Ukrajiny. "Ruské akce podkopávají bezpečnost Ukrajiny a mají vážné důsledky pro bezpečnost celého euroatlantického prostoru," uvedli ministři v prohlášení, kde se píše o ruských dodávkách tanků, protiletadlových systémů a dalších těžkých zbraní ukrajinským separatistům a o ruských vojenských aktivitách, které jsou v rozporu s mírovými dohodami z Minsku. Také odsoudili ruskou anexi poloostrova Krym i tamní zhoršující se humanitární situaci. Zopakovali, že neuznávají proruskými separatisty zorganizované hlasování, vůči kterému Moskva vyjádřila "respekt".
„Rusko se snaží nahradit vládu práva vládou síly,” poznamenal v úterý na jednání ministrů zahraničí zemí NATO nový generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán je proto podle něj potřeba uvést v život, vznikající VJTF má být jeho páteří. Tito vojáci mají „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě”, například s využitím předem připravených zásob. Informoval o něm už v pondělí. [celá zpráva]
České závazky
Protože „hrotové” uskupení má VJTF vzniknout až v roce 2016, plánuje aliance do té doby zvýšit připravenost části už existujících sil rychlé reakce NRF, celkem jde asi o 4000 vojáků. Tři členské země – Německo, Nizozemsko a Norsko – se k tomu už rozhodly, podílet se mají kromě ČR také další země.
„To, co děláme, je to, co jsme si řekli na summitu NATO – posílení kolektivní obrany,” zdůraznil Zaorálek. Připomněl, že krizová situace nepanuje jen na východě, ale také jižně od zemí aliance.
Opatření, na nichž se NATO dohodlo a která si země vyžádaly, jsou podle něj obranná. „Země chtějí vědět, že kdyby se něco dělo, mohou se spolehnout na pomoc ostatních,” zdůraznil ministr.
Na summitu NATO v září nabídl do budoucích VJTF prezident Miloš Zeman 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova spolu s několika vrtulníky. Pro rok 2015 ale Česko do aliančních sil rychlé reakce prostějovské specialisty nevysílá, základ budou tvořit výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení.