Součástí polských voleb je referendum, které budí vášně

K účasti v referendu vyzval Poláky i prezident Andrzej Duda. „Týká se mimo jiné i migrace, a k té je potřeba vyjádřit se kolektivně. Je to do budoucna nesmírně důležité. Výsledek umožní vládě, aby se na půdě Evropské unie mohla opírat o mínění veřejnosti,“ uvedl prezident Andrzej Duda.

Migrace ale není jediným tématem referenda. Hned první otázka se ptá, zda Poláci podporují prodej strategického státního majetku zahraničním investorům. Další se týká postoje polských voličů ke zvyšování věku odchodu do důchodu. Třetí otázka se pak dotazuje, jestli Poláci souhlasí s likvidací zdi postavené na polsko-běloruské hranici.

Teprve poslední dotaz směřuje k migraci. Zjišťuje, co si voliči myslí o přijímání uprchlíků z Blízkého východu a Afriky, přičemž odkazuje na přerozdělovací mechanismus, jejž chce podle autorů otázek zavést „evropská byrokracie“.

Přestože se celé referendum netýká migrace, prezentuje strana PiS chystané lidové hlasování především jako reakci na novou migrační politiku Evropské unie. Polské vládě se nelíbí zejména takzvaný mechanismus solidarity. Považuje ho za diktát, který bude zemi nutit přijímat uprchlíky, i když připravovaný migrační pakt Evropské unie o žádném povinném přerozdělování nemluví.

Předseda strany PiS Jarosław Kaczyński ohlásil referendum během debaty Sejmu letos v červnu. Poslanci jej následně odsouhlasili v srpnu. Novinkou je, že se bude konat dohromady s volbami do Sejmu a Senátu. Hlasovat tak lidé budou ve stejných místnostech, kam přijdou volit, a jejich hlasy sečte jedna volební komise, informuje server Mam Prawo Wiedziec.

Opozice označuje připravované lidové hlasování za pseudoreferendum a manipulaci, píše deník Gazeta Wyborcza. Někteří její politici proto vyzvali veřejnost k tomu, aby ho ignorovala.

Hlasovací lístky k referendu si nepřevezmou třeba někteří členové hnutí Polsko 2050, které spolu s Polskou lidovou stranou tvoří volební koalici Třetí cesta. K bojkotu referenda vyzývá i Nová levice (Nowa Lewica).

„Referendum má k urnám přilákat voliče, kteří se bojí migrantů nebo zvyšování důchodového věku. Část elektorátu strany PiS je znechucená, nechce jít k volbám a tento plebiscit je má vytáhnout z domu,“ myslí si poslankyně Nové levice Anna Maria Żukowská.

Opozice také kritizuje, že nelze oddělit volební kampaň od té, jež provází referendum. Podle ní to nahrává straně PiS, která tak může do své propagace investovat více prostředků. Kampaň k referendu totiž nemá na rozdíl od klání do Senátu a Sejmu určen výdajový strop.

A nejde o jediný problém, který referendum, konané v den voleb, přináší. Expert na volební právo Krzysztof Urbaniak ve své analýze upozorňuje také na jeho možnou neústavnost.

Podle něj může být ohrožena zásada tajného hlasování. Pokud se totiž volič rozhodne v referendu nehlasovat, musí před volební komisí, která následně jeho rozhodnutí zapíše, deklarovat, že odmítá převzít hlasovací lístky. Právě tento krok může být podle experta vnímán jako vyjadřování politických preferencí, k němuž ale podle zákona nesmí být nikdo nijak nucen.

Průzkum veřejného mínění ze začátku října, který si nechala zpracovat polská tisková agentura PAP, naznačuje, že účast v referendu plánuje více než padesát procent Poláků. Většina dotázaných by potom na položené otázky odpověděla ne.

Naproti tomu výsledky průzkumu z druhé poloviny srpna, jež si zadal Deník Rzeczpospolita, tak jednoznačné nejsou. Rozhodnutí hlasovat v referendu deklarovalo jen něco málo přes 34 procent dotázaných, 38 procent by se ho nezúčastnilo a bezmála dvacet sedm procent lidí bylo nerozhodnutých.

Polská legislativa zná referendum jako fakultativní nástroj, což znamená, že nemusí být vyhlašováno povinně, ale jen tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky. Účast v něm je, stejně jako ve volbách do Sejmu a Senátu, dobrovolná.

Výsledky referenda jsou platné, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina celkového počtu oprávněných voličů bez ohledu na to, jestli odevzdají platné nebo neplatné hlasy.