Islandská sopka vybuchla na jednom z nejhorších míst

Einarsson to prohlásil v souvislosti se sérií seismických otřesů, ke kterým došlo ve stejné oblasti v listopadu.

„Na základě toho, co se stalo předtím (v listopadu), to není vhodné místo pro erupci. Existuje mnoho scénářů, které byly tehdy vypracovány. Není to sice ten nejhorší, ale není to ani ten nejlepší,“ uvedl pro islandskou službu RÚV Einarsson.

K výbuchu došlo nedaleko rybářského města Grindavík, které bylo v listopadu evakuováno právě kvůli obavám z erupce sopky. Islandský geofyzik Björn Oddson nicméně uvedl, že v současnosti láva nemíří směrem k tomuto městu.

„Erupce se odehrává severně od rozvodí, ze kterého teče láva. Neproudí tedy směrem ke Grindavíku,“ uvedl Oddson, který situaci zhodnotil na základě leteckých záběrů islandské pobřežní stráže.

Uvedl však, že je potřeba situaci dále monitorovat, protože se může rychle změnit. „Je nutné sledovat, zda se trhlina nerozšiřuje dále na jih,“ vysvětlil dále Oddson s tím, že právě rozšíření trhliny na jih je hlavním nebezpečím, které by nyní mohlo erupci provázet.

RÚV oslovila i vulkanologa Þorvaldura Þórðarsona, podle kterého by bylo nejlepší, kdyby láva proudila severozápadně od trhliny.

„Nejlepší by bylo, kdyby šla co nejvíce na severozápad. V tomto směru jsou totiž prohlubně, které mohou přijmout poměrně velké množství lávy,“ vysvětlil vulkanolog. „Láva teče z trhliny na sever i na západ a zdá se, že je tu také docela silný proud východním směrem,“ dodal.

Podle něj jsou ale minimálně dvě místa, které jsou v nebezpečí. „Proud, který se pohybuje na sever, může směřovat až k silnici Reykjanesbraut a zpět k Voguru, takže tu máme dvě městské části, které jsou v určitém nebezpečí,“ varoval Þórðarson.

Silnice Reykjanesbraut spojuje hlavní město Reykjavík s Keflavíkem, kde se nachází mezinárodní letiště. Město Vogur leží pouze několik kilometrů od silnice a zhruba 16 kilometrů od Keflavíku.

Islandská zpravodajská služba se Þórðarsona zeptala i na možný vývoj na Islandu. „(Láva) by se mohla v relativně krátké době přiblížit ke kritické infrastruktuře,“ uvedl vulkanolog.

„Řeknu jen, že je dobře, že jsme nainstalovali obranné prvky u Svartsengi a Modré laguny. Doufejme, že se nám osvědčí,“ uvedl s odkazem na geotermální elektrárnu Svartsengi, která zásobí elektřinou zhruba 20 tisíc obyvatel.

Kolem této elektrárny Islanďané vybudovali v listopadu a v prosinci ochranný několik metrů vysoká val, jehož úkolem je podle geologa z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Petra Brože odklonit případný vznikající lávový proud a tím zabránit jejímu zničení.

Kristín Jónsdóttir z islandského meteorologického úřadu uvedla, že je těžké předpovědět, jak dlouho bude erupce trvat. Islandské službě ovšem sdělila, že všechny předchozí erupce na poloostrově Reykjanes v posledních letech trvaly méně než rok s tím, že nejkratší skončila po třech týdnech a nejdelší po šesti měsících.

„Vzhledem k tomu, jak je trhlina dlouhá, je pravděpodobně, že (erupce) bude trvat déle než tři týdny,“ predikuje Jónsdóttir.

Jiného názoru je vulkanolog Ármann Höskuldsson, podle kterého by neměla trvat tak dlouho. „Pokud nedojde k ničemu mimořádnému, zítra odpoledne to opadne a trhlina začne ustupovat do kráterů. Erupce by mohla trvat týden až deset dní,“ prohlásil Höskuldsson.

Island leží na hranici dvou tektonických desek, které se neustále pohybují a vzdalují od sebe Severní Ameriku a Eurasii podél linie Středoatlantického hřebu. Nachází se zde 32 aktivních sopek, uvedla americká zpravodajská televize CNN.

Ostrovní stát je proto na sopečné erupce zvyklý. Obvykle k nim ale dochází mimo obydlené oblasti. V roce 2014 došlo k erupci sopečného systému Bárðarbunga nacházejícího se ve středu země, při níž láva pokryla 84 km2 náhorní plošiny, naštěstí nepoškodila žádná obydlená místa.

Vulkanický systém Fagradalsfjall zase vybuchl v roce 2021, a to poprvé za více než šest tisíc let. Ani tato erupce neohrozila obydlené oblasti, a dokonce se stala turistickou atrakcí, kterou si lidé v blízkosti výbuchu natáčeli na telefony.

K další erupci došlo v roce 2010, kdy vybuchla islandská sopka Eyjafjallajökull. V důsledku vyvrženého popela bylo tehdy zrušeno zhruba sto tisíc letů nad velkou částí Evropy včetně Česka.

K tomu ale při erupci z noci na úterý zatím nedošlo. Žádný let z Islandu totiž zatím nebyl zrušen, pouze zpožděn. Například odlety společnosti Icelandiar probíhají podle plánu, uvedla mluvčí aerolinky Ásdís Ýr Pétursdóttir.

Brož navíc uvedl, že ke kolapsu letecké dopravy téměř určitě nedojde. „Když se podíváte na záběry z místa erupce, nevidíte tam sopečný prach a popel. Tahle erupce je totiž výlevného charakteru, takže vyrábí lávu, nikoliv nadrcené sopečné horniny,“ napsal Brož na síti X.