Článek
Příběh začal o velikonočním pondělí 5. dubna 2010, když loď MV Taipan přepadla desetičlenná skupina po zuby ozbrojených somálských pirátů. Po několika hodinách osvobodilo patnáctičlennou posádku nizozemské komando z fregaty Tromp, které piráty zadrželo a vydalo do Německa.
Bleskovému zásahu pomohlo, že posádka během přepadení dokázala odeslat tísňový signál a také se jí podařilo odstavit lodní motory, což pirátům znemožnilo odplout do somálského přístavu.
Německá justice tak po více než 600 letech soudila námořní piráty. Zemský soud v Hamburku vynesl v říjnu 2012 nad zločinci tresty v délce dva až sedm let vězení. Od roku 2015 jsou všichni na svobodě. Někteří si svůj trest odpykali, další byli podmíněně propuštěni na svobodu.
Čtyři se vrátili zpět do Somálska, jeden odešel do Švédska a pět jich zůstalo v Hamburku. Podali si žádost o azyl a žijí díky německému sociálnímu systému, který jim vyplácí nemalé peníze, píše Bild.
Žádosti o azyl jim byly sice odmítnuty, ovšem ani jeden z nich nebyl dosud vyhoštěn. Dva muži žijí na ubytovně pro běžence, tři v soukromí. Jeden z mužů dostává od státu podle informací Bildu 1000 euro měsíčně (asi 25 tisíc korun) a má placené zdravotní pojištění. Ti, co mají rodiny, získávají ze systému ještě více peněz. Stát jim například platí školku, všichni mají placené kurzy němčiny.
„Nyní zkoumáme nárok na pobyt u dvou lidí, kteří zde v rámci slučování rodin mají rodinné příslušníky,“ uvedl mluvčí imigračního úřadu. Na tom, jaký status somálští piráti mají, v podstatě nezáleží, upozorňuje Bild.
Somálské velvyslanectví v Německu totiž není podle Hamburku schopné vydat mužům pasy, a ti tak nadále zůstávají ve městě a německý stát je živí prostřednictvím štědrého sociálního systému, dodává Bild.