Článek
„Musí to být povinné, všechny členské státy musí pomoci, pokud existuje situace, kdy je členský stát pod tlakem, když je mnoho lidí, kteří potřebují právní ochranu,“ řekla Johanssonová podle Euractiv.com.
Podle jejího názoru je však třeba vzít v úvahu také druh vhodné pomoci členským státům v nouzi, neboť někteří členové Unie zůstávají „nepřátelští“ vůči přijímání žadatelů o azyl.
Pokusy o relokaci žadatelů o azyl v rámci Evropské unie v posledních letech odmítla především visegrádská čtyřka (V4) – Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Jizvy po migračních kvótách a hrubém nátlaku čas ještě nezahojil
„Není to jen o přestěhování. Mohou nastat i jiné situace, například pomoc při repatriaci těch, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty,“ vysvětlila eurokomisařka, aniž sdělila podrobnosti.
Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise, minulý týden ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že má v úmyslu zrušit dublinské nařízení, podle něhož je zpracováním žádostí o azyl pověřen první členský stát EU, na jehož území migrant vstoupí.
Na Lesbu mají 243 infikovaných
Mezi sedmi tisíci migranty, které přijali do nového tábora na řeckém ostrově Lesbos, mělo pozitivní test na koronavir 243 lidí. V úterý to potvrdil Stelios Petsas, mluvčí řecké vlády.
Buď do tábora, nebo bez žádosti o azyl, pohrozily řecké úřady migrantům
„Odběry podstoupilo 7064 mužů, žen a dětí,“ dodal mluvčí s tím, že průměrný věk infikovaných činil 24 let a většina z nich nepociťovala příznaky. Otestovali i dalších 140 lidí, převážně policistů a úředníků, kteří přišli s migranty při přesunu z vypáleného tábora do styku, a všichni byli negativní.