Článek
Německy neumí 45 procent vídeňských prvňáků. Pro srovnání, před dvěma lety to bylo 36 procent. Pikantní na tom ovšem je, že většina z nich se narodila v Rakousku. Přesně 61 procent současných prvňáčků s nedostatečnými znalostmi němčiny se narodilo v Rakousku, 24 procent má dokonce rakouské občanství, píše web Heute.
V některých částech Vídně je situace na školách ještě horší. V celkem sedmi vídeňských obvodech dosahuje počet dětí, které nerozumí němčině, více než 50 procent. Nejhorší je to v pátém vídeňském obvodu Margareten, kde nerozumí německému jazyku téměř 74 procent dětí. Tyto děti získávají status „mimořádného“ žáka, kdy dítě není po dva roky hodnoceno z předmětů v němčině. Po dvou letech už fungují v regulérním režimu, píše web Die Presse.
Učitel z jedné školy v městské části Gürtel uvedl, že má ve třídě 22 dětí. „Ani jedno nemá němčinu jako svůj mateřský jazyk,“ řekl pod podmínkou anonymity. Mnoho z nich se narodilo v Rakousku, podle něj „je to určitě více než polovina“.
Vídeňský soud přiznal Kicklovi stotisícové odškodné za video, které jej přirovnalo k Hitlerovi
Rodiče se o nic nestarají
„Tři z dětí jsou totálně negramotné, neznají ani jedno písmeno,“ říká další učitelka. Jak je to možné? „V některých rodinách by rodiče rádi dítě něco naučili, ale sami to nezvládnou. V jiných případech rodiče s dítětem prostě nic nedělají, o nic se nestarají,“ uvedla. Její slova potvrzuje i ředitelka další školy. „Rodiny těchto dětí žijí v Rakousku dost dlouho, ale je jim jedno, že jejich děti neumějí německy,“ řekl v rozhovoru pro deník Heute.
Podle zákona musí mít všechny děti, které se narodily v Rakousku, za sebou alespoň jeden rok v mateřské školce. „Jak je možné, že děti nezvládnou němčinu? Jak se v té školce mluví?“ ptá se ředitelka. Velmi často jsou podle jejích slov vinni rodiče. „Mnozí sami dobře ovládají jazyk, ale nechápou, že je důležité, aby se ho dítě učilo ještě před nástupem do školy,“ řekla.
Za současným neradostným problémem je zřejmě také slučování syrských rodin, kdy část žila v tureckých uprchlických táborech a nikdo z nich nepřišel s němčinou do styku. Proces začal už v roce 2023. Každý měsíc po dobu jednoho a půl roku přicházelo do škol 300 nových dětí, v poslední době však počty klesaly, píše web Der Standard.
Německo stoplo rozhodování o žádostech Syřanů o azyl
