Článek
Návštěvy zahraničních vysoce postavených politiků jsou v Afghánistánu vzácné, protože žádná země na světě zatím neuznala vládu Tálibánu. To se dostalo k moci v srpnu 2021.
Šojgu jednal v Kábulu podle tálibánského ministerstva hospodářství, jehož šéf Abdul Ghaní Barádar stál v čele afghánské delegace, o posílení vzájemných diplomatických vztahů a ekonomické a obchodní spolupráci, stejně jako o navýšení ruských investic do země. Za tímto účelem plánuje Moskva odstranit „jméno Islámský emirát Afghánistán z ruské černé listiny“, uvedlo dále ministerstvo.

Abdul Ghaní Barádar, jeden ze zakladatelů Tálibánu, má v současné době v Afghánistánu funkci místopředsedy vlády pro hospodářství.
Rusko má s Afghánistánem komplikovanou historii. V roce 1979 tehdejší Sovětský svaz podnikl do země invazi, jejímž cílem bylo udržet v zemi nastolený spřátelený režim. V boji s mudžáhidy SSSR nicméně utrpěl těžké ztráty a po téměř deseti letech se sovětská vojska stáhla.
Jsme zajedno. Ruský ministr obrany jel posilovat vojenskou spolupráci s Čínou

Moskva poprvé uvedla, že chce Tálibán odstranit ze svého seznamu teroristů loni v březnu, krátce poté, co při útoku na koncertní síň na okraji Moskvy, ke kterému se přihlásil teroristický Islámský stát (IS), zahynulo 145 lidí.
Tálibán považuje IS, jehož regionální odnož působí také v Afghánistánu, za svého hlavního rivala. Ruský zmocněnec pro Afghánistán Dmitrij Žirnov loni v červenci označil táliby za spojence v boji proti terorismu.