Článek
Dragutin Mate své výhrady vyjádřil před čtvrtečním jednáním unijních ministrů vnitra a spravedlnosti v Bruselu. Mate zdůraznil, že členské země chtějí při jednání o vízech zaujmout jednotný postoj, a podporovaly návrhy připravené pod slovinským předsednictvím.
Slovinské předsednictví podle Mateho navrhlo určitá pravidla, která mají nastínit to, co spadá pod unijní kompetence a o čem by naopak mohly členské státy vyjednávat i bilaterálně. "Většina zemí chce mít jednotný postoj a chce tato pravidla. Musíme najít kompromis," řekl Mate.
Český ministr vnitra Ivan Langer kritiku odmítl. K dosavadním jednáním unie o vízech uvedl: Čekali jsem, ale nic se nedělo. To byl důvod, proč jsme se rozhodli jít vlastní cestou.“
Eurokomisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Franco Frattini sdělil, že je nutné, aby tento soubor pravidel, kterým se při případném vyjednávání budou řídit další členské státy, byl dostatečně jasný. "Protože pokud to dobře chápu, chystá se podobné memorandum podepsat Estonsko a možná Litva," uvedl eurokomisař.
Nejednotný postoj
Velvyslanci jednotlivých členských zemí při EU se ve středu nebyli schopni shodnout v názoru na postup ČR, která v úterý podepsala ve Washingtonu memorandum o bezvízovém styku. Bilaterální řešení, jaké zvolila ČR, podporovaly podle diplomatických zdrojů Maďarsko, Slovensko a Pobaltí.
Evropská komise ve středu nevyloučila, že proti Česku kvůli memorandu podnikne zatím neupřesněné právní kroky. Slovinsko, Polsko a staré členské země EU podporovaly společný postup a jednání.
Evropská komise uvedla, že pod memorandum, jaké podepsal český ministr vnitra Ivan Langer a americký ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff, by se nepodepsala, i když přiznala, že ČR dokázala do finální verze prosadit důležité dodatky.
Memorandum ohrožuje i dohody o datech leteckých pasažérů
Memorandum o záměru zrušit pro Čechy víza do Spojených států, které v úterý bilaterálně podepsala ČR a USA, by prý mohlo "potopit" dohodu mezi Evropskou unií a Američany o datech o cestujících v letecké dopravě uzavřenou po složitých jednáních loni v létě. Napsal to list Europolitics s odkazem na unijní zdroje. Kvůli tomu by mohl zavládnout chaos ve sdílení dat mezi EU a USA, což by pak mohlo zkomplikovat cestování mezi oběma kontinenty.
| Kam zatím můžeme bez víz |
|---|
| Češi mohou bez víz vycestovat nejen do všech zemí EU, ale prakticky do celé Evropy. Víza po nich vyžaduje jen několik států na východě (Rusko, Bělorusko, Arménie, Ázerbájdžán). |
| USA jsou zatím jednou z mála zemí v obou Amerikách, kde se od Čechů vyžadují víza. Bez nich mohou vycestovat nejen do Kanady a Mexika, ale i do Argentiny, Belize, Bolívie, Brazílie, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Guatemaly, Hondurasu, Chile, Kolumbie, Kostariky, Nikaraguy, Panamy, Paraguaye, Peru, Salvadoru, Uruguaye a Venezuely. Jen před cestou do Dominikánské republiky je třeba koupit turistickou kartu za deset dolarů. |
| Žádný jiný kontinent už není vůči Čechům tak otevřený. V Asii mohou volně vycestovat jen do desítky zemí, k nimž patří Filipíny, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kyrgyzstán, Malajsie, Singapur, sultanát Brunei, Turecko a Tchaj-wan. Volný vstup mají i na kousky území Číny – do Hongkongu a Macaa. |
| V Africe má Česko bezvízový styk pouze s JAR, Marokem a s ostrovem Mauricius. |
| Češi mohou vyrazit bez víz také do Austrálie. Zato v přilehlé Oceánii není – kromě Nového Zélandu – jediná země, s níž by měla Praha bezvízový styk. |
| Zdroj: údaje MZV |