Článek
„Žádáme prezidenta, aby tento zákon nepodepsal. Odmítáme uměle vnucované vlastenectví,“ řekl Právu student střední školy Igor Benčík.
Studentka gymnázia z Bratislavy uvedla, že je nepřirozené, když někdo vlastenectví přikazuje: „Když fandíme našim sportovcům, pociťujeme hrdost, ale příkazem to nejde.“
Na Facebooku se k iniciativě připojilo přes sedm tisíc lidí. „Vlastenectví má být upřímným citem, individuálním a především svobodným pocitem nebo názorem každého občana Slovenské republiky. Zákon o vlastenectví bude mít negativní dopad a bude působit opačně. Slovenská hymna by se měla hrát pouze při výjimečných a svátečních příležitostech,“ uvedl jeden z aktivistů Robert Mihaly.
Mladí lidé si zazpívali slovenskou hymnu, aby dokázali, že ovládají její text a že se nemusí povinně hrát ve školách.
Demonstrovali i pro zákon
Na náměstí se objevila rovněž skupinka lidí, která přišla podpořit vlastenecký zákon. Drželi v rukou transparenty „Jsme Slováci, hymna nám nevadí“ nebo „Na Slovensku po slovensky“. Na otázku, proč je důležitý vlastenecký zákon, jeden z mužů řekl, že je nutný, aby se na Slovensku mohlo mluvit slovensky. Na otázku, kdo jim zakazuje mluvit slovensky, už neodpověděl.
Pokud prezident Ivan Gašparovič zákon podepíše, budou žáci a studenti základních a středních škol od prvního dubna každé pondělí na začátku vyučování poslouchat slovenskou hymnu, třídy budou vyzdobeny státními vlajkami, státním znakem, textem hymny a preambulemi ústavy.
Proti zákonu protestují i školy, které musí na své náklady pořizovat vlajky a státní znaky, i když by peníze potřebovaly na pomůcky.
