Článek
Hudec byl zakladatelem polovojenské organizace Rodobrana, která byla předchůdkyní Hlinkovy gardy. Vrácený dům v centru Bratislavy mu byl v roce 1946 zabaven na základě dekretu číslo 108 o konfiskaci nepřátelského majetku. Hudec zemřel v roce 1959.
Jeho rodina tvrdí, že o majetek přišel v důsledku politické perzekuce. Hudec vlastnil osvědčení o státní spolehlivosti, které mu bylo vydané v září 1946. Osvědčení potvrzovalo, že není kolaborant. Historici však upozorňují, že tato osvědčení se mnohdy vybavovala po známosti.
Bratislavský okresní soud v listopadu 2005 vzal v potaz zmíněné osvědčení a posudek historičky Anny Magdolenové, na základě kterých byl majetek vrácený Hudecově rodině. Generální prokurátor se pokusil rozsudek zrušit mimořádným dovoláním k Nejvyšším soudu, který však rozsudek okresního soudu potvrdil. Při rozhodování zvážilo, že Hudec v roce 1939 údajně vystoupil z Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSĽS).
Od října 1938 působil Hudec jako tiskový komisař pro všechny noviny, které na Slovensku vycházely. V podstatě měl pod palcem cenzuru. "V tom období byly noviny likvidované," upozornila Katarína Zavacká z Ústavu státu a práva Slovenské akademie věd. Odborníci konstatují, že rozhodnutím Nejvyššího soudu byla otevřena třináctá komnata a soudy mohou vrátit konfiskované majetky i dalším členům HSĽS a Rodobrany.