Článek
Kiskův mluvčí Peter Petrus potvrdil, že pozvání Putinovi bylo odesláno diplomatickou poštou v květnu 2014: „Pozvány byly hlavy států těch zemí a národů, jejichž příslušníci se podíleli na osvobozování Slovenska v letech 1944 a 1945. Definitivní seznam účastníků bude známý několik dnů před oslavami, které se konají 29. srpna.“
Od pozvání Putina se vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem zhoršily, do platnosti vstoupily vzájemné sankce.
Putin ale nebyl Unií označen za nežádoucí osobu jako například vicepremiér Dmitrij Rogozin. Slovenská diplomacie neuvažuje o případném zrušení pozvání pro Putina, protože tento krok by byl vnímán jako vysloveně nepřátelský akt.
Opozice: Je to urážka povstání
Část opozice však požaduje zrušení pozvání pro Putina. „Je to špatný krok. Putin neměl co dělat ani na nedávných oslavách vylodění v Normandii. Je to urážka povstání, a to bez ohledu na to, že na našem území bojovali sovětští vojáci. To s tím nemá nic společného,“ uvedl poslanec opoziční strany Most-Híd František Šebej.
Také šéf Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Alexander Duleba se domnívá, že za situace, kdy Rusko vystupuje jako agresor, bylo pozvání Putina chybným krokem. Předpokládá ale, že Putin na Slovensko nepřiletí.
Naopak ředitel Muzea SNP Stanislav Mičev nevidí v případné účasti Putina žádný problém: „Historie je apolitická.“
Poslanec vládní strany Směr – sociální demokracie Juraj Blanár považuje pozvání Putina za správné. „SNP je pro Slovensko významným historickým milníkem nezpochybnitelně spojeným se sovětskou armádou,“ uvedl.
Předseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí Ján Figeľ rovněž považuje pozvání za správné a poukázal na nedávnou účast Putina na oslavách vylodění v Normandii. „Putinova návštěva může být příležitostí pro hledání cesty k míru a stabilitě,“ dodal.