Článek
„O způsobu rozhodnutí, jakož i o jeho důvodech, budeme informovat vzhledem k zachování práva na prvenství v informování až po doručení rozhodnutí procesním stranám,“ uvedla Važanová.
Bývalý český premiér a předseda hnutí ANO je v dlouholetém sporu s ÚPN ohledně své údajné evidence ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB).
Slovenský nejvyšší soud rozhodoval o Babišově dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který loni v červnu zamítl jeho žalobu kvůli evidenci u československé tajné policie StB jako agenta.
Policie nenašla anonyma, který vyhrožoval Babišovi před prezidentskou volbou
Krajský soud v Bratislavě v souladu s dřívějším verdiktem slovenského ústavního soudu rozhodl, že stranou, kterou Babiš žaloval, neměl být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), ale slovenské ministerstvo vnitra. Babiš dlouhodobě trvá na tom, že nikdy s StB nespolupracoval a že byl evidován bez svého vědomí.
Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB.
Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman.
Ten ale během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.