Slovensko vrátilo některé promlčecí lhůty, ústavní soud měl pozastavit část paragrafů

Zachování promlčecích dob například u trestného činu znásilnění navrhla minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, byť její představitelé původně schválenou změnu obhajovali.

Například vládní poslanec Richard Glück tvrdil, že zkrácení promlčení má motivovat ženy, aby znásilnění nahlašovaly.

Reagoval tak na kritiku opozice a odborníků nespokojených s tím, že trestný čin znásilnění má být promlčen už po deseti letech místo dosavadních 20 let. Tato změna ale po středečním hlasování parlamentu nakonec nenastane. Opozice navrhovala, aby v případě znásilnění promlčecí lhůty neexistovaly vůbec, ale středeční hlasování i tak označila za vítězství.

Dříve schválená novela trestního zákoníku počítá nejen se snížením trestů za korupci a za ekonomickou kriminalitu, ale také se zkrácením promlčecí doby některých trestných činů. Po jejím uplynutí už policie v daném případu zpravidla nemůže obvinit podezřelého.

Opozice konstatovala, že hlavním cílem novely bylo dosažení beztrestnosti pro stíhané lidi blízké současné vládní koalici.

V rámci novely dojde také ke zrušení Úřadu speciální prokuratury, která fungovala dvacet let a dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů i na korupční případy předchozích vlád pod vedením Ficova Směru.

Vykonává dozor nad zachováním zákonnosti před zahájením trestního řízení a v přípravném řízení a trestně stíhá osoby podezřelé ze spáchání trestných činů v rámci zločinecké skupiny, z korupce, zneužívání pravomocí veřejného činitele, finanční kriminality, terorismu a extremismu.

Změny v trestním právu kritizují také evropské instituce. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu.

V lednu pak Evropský parlament schválil kvůli chystaným změnám vůči Slovensku kritickou rezoluci.

Ústavní soud měl podle televize Markíza pozastavit účinnost novely trestního zákona v těch bodech, které se ústavním soudcům nějakým způsobem nepozdávají. „Má jít o paragrafy, které souvisí s tzv. kajícníky (spolupracující obvinění - pozn. red.) a body související s videi používanými v trestním řízení,“ uvedla televize. Podle Denníku N se to týká také snižování trestů a krácení promlčecích lhůt. Ústavní soudci však nepozastavili účinnost novely při rušení Úřadu speciální prokuratury, který tím pádem 20. března 2024 zanikne.

Podnět k Ústavnímu soudu podala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i opozice. Oponenti upozornili, že představitelé vládní koalice přistoupili k obstrukci, když novelu trestního zákoníku dosud úřady nezveřejnily ve Sbírce zákonů. Tento krok byl podle dosavadní praxe podmínkou k tomu, aby se ústavní soudci posouzením zákonů zabývali.

Pokud schválená novela trestního zákoníku nabude právní moci podle plánu v polovině března, například mírnější tresty se budou vztahovat i na případy, které soudy dosud pravomocně neuzavřely.

To podle odborníků platí i v případě, že by novela byla později zrušena nebo změněna. Při rozhodování o vině a o výši trestu se uplatňuje nejmírnější právní úprava z doby od spáchání trestného činu po odsouzení pachatele.