Článek
Výstava v Ruském centru v Bratislavě nese název „Krymské zlato: ‚Civilizovaná‘ Evropa drancuje ruské poklady“. Slovenský resort diplomacie zdůraznil, že se neztotožňuje s prezentací ani se zveřejněnými informacemi v rámci zmíněné výstavy.
„Tak jako Slovensko dosud jako jeden z pěti členských států Evropské unie neuznalo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, tak neuznává ani ruskou anexi Krymu a dalších oblastí na Ukrajině,“ uvedlo slovenské ministerstvo zahraničí na Facebooku.
Slovenská diplomacie považuje za nepřijatelnou veřejnou propagaci obhajující odnětí území jiného státu silou v rozporu se základním principem mezinárodního práva zakotveného v Chartě OSN a Helsinském závěrečném aktu z roku 1975.
Rusko porušuje mezinárodní právo
„Náplní činnosti kulturních institucí má být propagace vzájemného porozumění a spolupráce mezi národy a kulturami. Považujeme proto za nevhodné, pokud Ruské centrum vědy a kultury v Bratislavě prezentuje téma, které Slovenská republika jasně považuje za porušení mezinárodního práva,“ konstatoval slovenský resort diplomacie.
Ministerstvo zdůraznilo, že Slovensko dlouhodobě a konzistentně prosazuje dodržování mezinárodního práva bez výjimek a dvojího metru. „Podporujeme svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích, které musí být respektovány a nesmějí se měnit silou,“ dodal resort vedený Blanárem.
Ministr zahraničí přitom patří ke straně Směr premiéra Roberta Fica, který udržuje dobré vztahy s Kremlem a s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Několikrát ho navštívil v Moskvě, za což sklidil ve zbytku Evropy kritiku. Slovensko na úrovni EU často komplikuje přijímání protiruských sankcí a v nedávné minulosti se dokonce rozhořel osobní spor mezi Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským týkající se dodávek zemního plynu.
Spor o sbírku z Krymu
Expozici připravila Ruská vojensko-historická společnost a podle ruské ambasády se věnuje „jednomu z nejkřiklavějších případů politizace otázek ochrany kulturního dědictví“.
„Jedná se o bezprecedentní odmítnutí nizozemských orgánů vrátit sbírku patřící čtyřem muzeím Krymského poloostrova na území jejího původu. Přes 580 unikátních artefaktů (přibližně 2000 různých předmětů) objevených v průběhu archeologických vykopávek na Krymu bylo dočasně vystaveno v Allard Pierson Museum v Amsterdamu,“ konstatovala ruská ambasáda na Facebooku.
Jsou mezi nimi zbraně, šperky, rituální artefakty, předměty každodenní potřeby a pracovní nástroje různých kultur. „Po znovusjednocení Krymu s Ruskem nizozemská strana odmítla vrátit sbírku muzeím, kterým patří. V roce 2023 nizozemský Nejvyšší soud rozhodl o jejím odevzdání Ukrajině, čímž vytvořil nebezpečný precedent politizace kulturního dědictví,“ tvrdí ruské velvyslanectví. „Dnes jsou tyto artefakty nezákonně zadržované kyjevským režimem společně s jeho evropskými patrony, kteří tyto exponáty odcizili,“ nešetří obviněními ruská ambasáda.
Blanár chce komunikovat s Ruskem
Ačkoli se slovenská diplomacie v sobotu ohradila vůči výstavě, ve stejný den podle ruské státní agentury TASS Blanár volá po obnovení dialogu s Moskvou. Podle šéfa slovenské diplomacie by Bratislava měla s Moskvou „obnovit komunikační kanály“ a například znovu zahájit činnost mezivládní komise pro hospodářskou a vědecko-technickou spolupráci.
„Máme řadu konkrétních témat, u nichž chceme najít řešení. Jedná se například o dodávky plynu, společnost Gazprom a dlouhodobou smlouvu, kterou s ní má naše státní společnost SPP (Slovenský plynárenský priemysel),“ cituje TASS Blanára.
