Slovensko šetří, platy zdravotníků porostou pomaleji

„Snížení procenta nárůstu přinese do rozpočtu spíš teoretické, a hlavně krátkodobé úspory. Zdravotníci budou stejně od svých zaměstnavatelů žádat větší navýšení. Umožňuje jim to trh práce,“ cituje deník Pravda analytika Institutu ekonomických a společenských analýz Martina Vlachynského.

Podle analytika však pravidla tzv. platového automatu lékařů nejsou dobře nastavena ani dnes. „Automat snižuje manažerský prostor zaměstnavatelů nastavit si odměňování zaměstnanců podle potřeb jejich konkrétní instituce, nezohledňuje výkon kvantitativně ani kvalitativně,“ upozornil Vlachynský.

Zdravotníci konstatovali, že zpomalení růstu platů může vést k celkové destabilizaci až kolapsu zdravotnického systému a že v konečném důsledku na to doplatí pacienti. „Nesouhlasíme s konsolidací na úkor zdravotníků, jejichž platy už nyní mohou jen těžko konkurovat mzdám v okolních zemích, nemluvě o západních státech,“ říká prezident Asociace nemocnic Slovenska Marián Petko.

Lékařské odborové sdružení upozornilo, že za těchto okolností lékaři nebudou vykonávat nucené přesčasy na pohotovostech nad zákonné limity. „Uvědomujeme si potřebu konsolidace veřejných financí, ale nerozumíme, proč vláda hledá peníze u zdravotníků, nikoliv v šetření na příjmech finančních skupin, které vysávají naše zdravotnictví,“ upozornil předseda odborového sdružení Peter Visolajský.

Ficova vláda podle odborářů pomáhá finančním skupinám, nikoliv pacientům, narušuje sociální smír a vyvolává zbytečný konflikt ve zdravotnictví.

Pokud nedojde k dohodě, nemocniční lékaři po výpovědní lhůtě nenastoupí do služeb na pohotovosti, pokud už odsloužili víc přesčasů, než jim přikazuje zákon. Nemocnice by tak měly problém zabezpečit chod svých oddělení. Ve slovenských nemocnicích pracuje přibližně 5000 lékařů a 2635 lékařů klíčových slovenských nemocnic už podalo zmíněné výpovědi z přesčasů nad zákonný limit.

V případě schválení konsolidačního balíčku v současné podobě lékaři nevylučují ani podání výpovědí ze zaměstnání.

Odboráři tvrdí, že ve zdravotnictví je možné ušetřit finanční prostředky především centrálním nakupováním léků, optimalizací cen vyšetřovacích metod a zdravotnických pomůcek a zavedením zákonné povinnosti zdravotních pojišťoven pokrýt minimální oprávněné náklady na léčbu pacienta v nemocnici.