Slovensko se Ficovi rozpadá pod rukama

Předseda vlády obhajuje současnou situaci tím, že vládní zákony v parlamentu stále procházejí a rozpad vládní koalice nehrozí. Média Fico obviňuje, že o situaci v koalici lžou. „Vytváříte obraz, že parlament nefunguje, že tady nic nejde. Přestaňte do prdele lhát veřejnosti. Schválili jsme 40 zákonů, tady se normálně pracuje,“ obořil se nedávno vulgárně na novináře.

Rebelující trojice poslanců Národní koalice, kteří se dostali do parlamentu na kandidátce Slovenské národní strany (SNS), a čtyři poslanci vládní strany Hlas ale nehlasují s koaličními kolegy pokaždé. Parlament nicméně schválil vládní návrh státního rozpočtu a vládní poslanci schválili dokonce i zákon, který má pod hrozbou vězení přinutit nemocniční lékaře, aby zůstali v práci i na začátku roku 2025.

Když však přišlo na lámání chleba a na jednání s lékařskými odbory, Fico dal od všeho ruce pryč a řekl, že zdravotnictví není premiérské téma a on sám je ve střetu zájmů. „Jsem příliš subjektivní a emotivní, co se týče tohoto tématu. Asi víte, o čem mluvím. Nerad bych se dostal do rozhovorů s lidmi, kteří mi zachránili život,“ uvedl předseda vlády s připomenutím květnového atentátu na jeho osobu. Lékaři banskobystrické nemocnice mu tehdy po vážném zranění doslova zachránili život.

Rada odborového svazu pracovníků školství a vědy vyhlásila stávkovou pohotovost a chce jednat s ministrem školství Tomášem Druckerem (Hlas). Odboráři žádají zvýšení platů v příštích dvou letech minimálně o 10 procent. Ministr nabízí pět až sedm procent. Pokud nedojde k dohodě, pracovníci školství půjdou do ulic nebo rovnou vyhlásí stávku. „Stávka znamená zavření škol,“ upozornil předseda odborářů Pavel Ondek.

Ve stávkové pohotovosti je také část pracovníků kultury. K iniciativě Kulturní stávka! se zatím přidalo přes čtyři tisíce lidí ze 416 organizací a 163 slovenských měst.

V pořádku nejsou ani veřejné finance. Ficova vláda to připustila a schválila konsolidační balíček, který skokově zvýší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze současných 20 na 23 procent, zvýší se i daně pro firmy. Na základní potraviny, ubytování, knihy, fitness, sportovní akce a služby v gastro sektoru bude DPH 5 procent.

Zvýšení DPH by mělo přinést do státního rozpočtu asi miliardu eur (přes 25 miliard korun) a deficit veřejných financí by měl v příštím roce klesnout na 4,7 procenta ze současných šesti procent HDP. Fico tvrdí, že celá společnost se musí nyní složit, aby byl „uklizen bordel“, který po sobě zanechaly předchozí vlády. „Konsolidace musí být, protože jinak jsou veřejné finance v prdeli,“ řekl doslova Fico, který přitom několika předchozím vládám předsedal.

Politolog Radoslav Štefančík v rozhovoru pro Novinky připomněl, že Fico loni zasedl do premiérského křesla už počtvrté, ale jeho současná vláda je určitě tou nejméně stabilní, kterou vedl.

„I třetí vláda Roberta Fica byla stabilní s výjimkou roku 2018, když zavraždili novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku Martinu Kušnírovou. Tehdy došlo k výměně na postu předsedy vlády (Fica tehdy nahradil Peter Pellegrini - pozn. red.). Ale pokud srovnáváme všechny ostatní vlády pod jeho vedením, tak tato Ficova vláda je nejnestabilnější,“ řekl politolog.

Podle Štefančíka premiér Fico jako kdyby v současnosti ukazoval nejmenší ochotu řídit věci veřejné i všechny vnitropolitické procesy. „Připadá mi to občas, jako kdyby se vyhýbal práci,“ dodal.

Vyjádření předsedy slovenské vlády, že v případě krize ve zdravotnictví je ve střetu zájmu, označil politolog za bizarní. „Robert Fico je v posledním období nejen vulgárnější, ale i obsah jeho vyjádření je na slabé úrovni,“ konstatoval Štefančík. V případě krize ve zdravotnictví se Fico podle politologa zbavuje zodpovědnosti. „Pokud se objeví nějaký problém, tak se většinou zodpovědnosti zbavuje, ale pokud se má za něco pochválit, tak to samozřejmě rád udělá,“ uvedl.

Odpověď na otázku, zda se udrží současná vládní koalice, nebo Slovensko čekají další předčasné volby, označil politolog za velmi komplikovanou a těžkou. „Když se rozpadla vláda premiérky Ivety Radičové (v roce 2012) a Richard Sulík (tehdejší předseda vládní strany Svoboda a solidarita) nevyjádřil důvěru vládě, Robert Fico to označil za mimořádně iracionální rozhodnutí. On nedělá iracionální rozhodnutí, a pokud vyhodnotí, že situace nemá dál smysl, tak si dovedu představit, že dojde k předčasným volbám,“ konstatoval Štefančík.

Podle politologa však i v takovém případě udělá Fico vše pro to, aby předčasné volby oddálil, protože si nebude jistý výsledkem. „Moc dobře si pamatuje období 2020 až 2023, kdy reálně hrozilo, že bude vzat do vazby. Rozhodoval o něm parlament, ale nakonec se do vazby nedostal. Robert Fico i někteří další vládní politici budou dělat vše pro to, aby k předčasným volbám nedošlo a aby současná vládní koalice třeba i v menšinovém postavení dovládla až do řádných voleb,“ dodal Štefančík.

Předseda vládní SNS Andrej Danko naznačil, že Fico nemá dobré vztahy s prezidentem Pellegrinim, a může to být právě hlava státu, která usiluje o předčasné volby a jmenování úřednické vlády. Pellegrini to vzápětí důrazně odmítl. „Oba jsou to mimořádně pragmatičtí politici a do vzájemné komunikace nevnášejí emocionální rovinu, která by byla založena na určitých osobních animozitách,“ domnívá se Štefančík.

Podle politologa jsou však vztahy mezi Ficem a Pellegrinim narušeny od zmíněné vraždy novináře a jeho snoubenky. „Peter Pellegrini odešel ze strany Směr také proto, že neviděl další perspektivu fungování ve straně, v jejímž čele bude Robert Fico. Pokud je mezi nimi napjatý vztah, tak to není novinka. Oba jsou však dostatečně moudří na to, aby zakládali svou politiku a komunikaci právě na tom, že budou neustále upozorňovat na chyby toho druhého,“ zdůraznil Štefančík.