Článek
Týden po útoku Ruska na Ukrajinu rozhodla tehdejší ministryně kultury Natália Milanová (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti) o zákazu jakékoli komunikace a spolupráce s Ruskem a Běloruskem. Podle Milanové tím zaujala jasný postoj a odsoudila ruskou agresi. Šimkovičová nyní toto rozhodnutí zrušila.
„Ve světě jsou desítky válečných konfliktů a podle našeho názoru by na ně neměli doplácet umělci a kultura,“ cituje deník Pravda mluvčího ministerstva kultury Pavla Čorbu.
Podle předsedy parlamentního výboru pro kulturu a média Romana Michelka (SNS) umělci a tvůrci nemohou za to, jaký je v zemi politický režim, a kulturní výměna by měla nadále fungovat. „Trestají se nevinní, a to je choré. Ideologie by neměla zasahovat do kultury. Tvůrci ruské kultury by neměli být diskriminováni,“ uvedl Michelko.
Poslanec vládní SNS připomněl, že v minulosti byli umělci často kritiky režimu. Jako příklad uvedl českého básníka Jaroslava Seiferta, signatáře Charty 77 a laureáta Nobelovy ceny za literaturu a ruského spisovatele a disidenta Borise Pasternaka, který v roce 1958 získal Nobelovu cenu za literaturu. Řada ruských umělců působících stále v Rusku přímo podporuje Putinův režim a jeho invazi na Ukrajinu.
„Všichni normální lidé jsou soudní a určitě to neznamená, že se vytvoří prostor pro propagandisty sloužící režimu. Pokud jde o kvalitní umělecká díla, která nejsou v této době stranicky či politicky angažovaná, tak v tom problém nevidím,“ uzavřel Michelko.