Slovensko poprvé v historii nemá předsedu parlamentu. A může to vydržet až do konce volebního období

Podle koaliční smlouvy připadá tento post straně Hlas - sociální demokracie, jejíž zakládajícím předsedou byl právě Pellegrini. Po loňských volbách se strana Hlas stala součástí vládní koalice a Pellegrini stanul v čele parlamentu. Letos však kandidoval ve volbách hlavy státu a byl úspěšný, když ve druhém kole porazil exministra zahraničí Ivana Korčoka.

Hlas by chtěl do této funkce prosadit současného ministra investicí, regionálního rozvoje a informatizace Richarda Rašiho, ale vládní strany se na této nominaci nedohodly. O post předsedy parlamentu totiž projevil zájem také předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko, který už tuto funkci zastával v letech 2016 až 2020.

Web tvnoviny.sk konstatoval, že Slovensko možná nebude mít předsedu parlamentu až do příštích parlamentních voleb. „Jednalo by se o precedens, jaký slovenská politika nepamatuje,“ uvedl web.

Premiér Robert Fico (Směr) připustil možnost, že současný místopředseda parlamentu Peter Žiga (Hlas) zůstane až do konce tohoto volebního období pověřeným předsedou Národní rady Slovenské republiky. „Pokud taková situace bude celé volební období, budeme to akceptovat,“ reagoval předseda Hlasu a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Politolog Radoslav Štefančík však považuje neobsazení postu předsedy parlamentu za nepřijatelné. „Pokud se politické strany dohodly, komu tato funkce patří, pokud to je součástí koaliční smlouvy a tuto smlouvu podepsali předsedové koaličních stran, tak to musí fungovat i po odchodu Petra Pellegriniho,“ nechal se slyšet politolog. „Vládní koalice tímto dává vlastně najevo, že je jim jedno, kdo v jakých pozicích je, důležité je, že koalice funguje, zákony se přijímají a amnestie pro zločince funguje. Co je tam komu po lidech, nedejbože, po nějakém jménu Slovenska v zahraničí,“ poznamenal Štefančík s narážkou na schválenou novelu trestního zákoníku, kvůli které může Evropská komise zastavit Slovensku čerpání eurofondů.

Opoziční Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) chce navrhnout do funkce šéfa parlamentu Františka Mikloška, který tuto funkci zastával v letech 1990 až 1992. Mikloško podmínil svou kandidaturu podporou všech opozičních stran.

Podle KDH by bylo neobsazení postu předsedy zákonodárného sboru do konce volebního období dehonestací parlamentu a ústavy.

„Očekávali jsme, že v průběhu léta si vládní koalice vyčistí stůl a předloží jméno na kandidáta Národní rady Slovenské republiky. Žel nestalo se tak a jsme svědky toho, že koalice mezi sebou bartruje, obchoduje a tato funkce se stala žolíkem v rukou jednotlivých koaličních stran. Jsme z toho znechuceni,“ uvedl předseda KDH Milan Majerský. Předseda KDH vyslovil přesvědčení, že Mikloško by v čele parlamentu dokázal komunikovat se všemi politickými stranami.

Opozice disponuje ve 150členném parlamentu jen 71 hlasy a ke zvolení Mikloška by musela přesvědčit i několik vládních poslanců.