Článek
„Rusko představuje svým konfrontačním přístupem ve vojenské, bezpečnostní a politické oblasti hlavní výzvu pro bezpečnost našeho euroatlantického prostoru,“ uvádí se v dokumentu, který podpořilo 77 poslanců ze 122 přítomných ve 150členném parlamentu. Slovensko schválilo novou bezpečnostní strategii po 16 letech.
V pasáži věnované Rusku dokument konstatuje, že Slovensko nemůže přehlížet porušování základních zásad mezinárodního práva, zasahování do demokratických procesů jiných států a snahy o oslabování základů evropské bezpečnostní architektury. Za důvod konfliktu na východě Ukrajiny označuje Slovensko agresivní chování Ruska a nelegální okupaci ukrajinského Krymu a Sevastopolu. Tyto kroky jsou podle dokumentu v rozporu s mezinárodním právem.
Rusko je hlavním aktérem snah o ovlivnění voleb, připomněl šéf BIS Koudelka
Bezpečnostní strategie konstatuje, že globální bezpečnost se v mnoha ohledech zhoršila, což má přímý dosah na bezpečnost a odolnost Slovenska.
„Hrozby a výzvy, kterým čelíme, jsou složitější, provázanější, bezprostřednější a mají větší důsledky na naši bezpečnost,“ uvádí se v dokumentu. „Globální pandemie zviditelnila některé naše zranitelnosti, urychlila a prohloubila již existující trendy oslabování multilateralismu, obnovení geopolitického soupeření, nestability v sousedství Evropy a regionálních krizí ve světě,“ konstatuje schválený dokument.
Upozorňuje také na takzvané hybridní hrozby, kterým Slovensko čelí. „Nejvýrazněji se hybridní působení projevuje cíleným šířením propagandy a dezinformací proti demokratickému zřízení a ukotvení Slovenska v NATO a EU,” píše se v bezpečnostní strategii.
Slovensko ctí principy právního státu
Slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok před poslanci řekl, že Slovensko chce patřit do bloku zemí, které ctí principy právního státu: „Jedna část tohoto světa, ke které se Slovenská republika hlásí, chce spravovat svět na základě demokratických principů. Udělám vše pro to, abychom patřili do tohoto světa a ne do toho světa, který hovoří jen na papíře, že patří do demokratického světa.“
Podle nové bezpečnostní strategie Slovenska, která nahrazuje dokument z roku 2005, Čína prosazuje vlastní způsob vládnutí a odlišné chápání lidských práv a svobod, což Bratislava hodlá zohledňovat i ve vzájemných vztazích.
Čínská firma sbírala data o prominentech v Česku. Zajímala se o Zemana i šéfa BIS
Korčok se ohradil vůči dezinformacím, že schválený dokument vytváří prostor pro pobyt cizích vojsk na Slovensku.
Schválení strategie předcházely spory
Slovensko připravovalo novou bezpečnostní strategii země již za předchozí vlády, ale kvůli neshodám v tehdejší koalici ji parlament neprojednal.
Nacionalistická Slovenská národní strana, jejíž představitelé se netajili vstřícným vztahem k Moskvě, požadovala přepracování dokumentu a chtěla změnu pozice Slovenska k Rusku. Text tehdejšího návrhu bezpečnostní strategie Slovenska byl vůči Rusku méně kritický než nynější dokument.
Místopředseda nejsilnější opoziční strany Směr-sociální demokracie Juraj Blanár neuspěl s návrhem, aby byl předložený dokument vrácen na dopracování. Schválen byl hlasy vládních poslanců.