Článek
„Slovensko nesouhlasí s principem solidarity s podmínkou povinného přijetí nelegálních migrantů na své území. Státy by měly samy rozhodnout, jakou formu pomoci zvolí, a to bez příkazu povinného finančního či materiálního příspěvku,“ napsalo ministerstvo.
Podle ministra zahraničí Juraje Blanára (Směr-sociální demokracie) je schválení migrační reformy příkladem toho, jak důležité je ponechání práva veta členským zemím EU v klíčových otázkách prosazování národně-státních zájmů. „Při tomto hlasování nebylo možné uplatnit právo veta, proto byl návrh navzdory nesouhlasu Slovenské republiky i dalších zemí schválen,“ upozornil šéf slovenské diplomacie.
„Nelegální migrace je obrovská výzva, které EU čelí, a naší povinností je řešit ji především v souladu se suverénními zájmy naší vlasti. Je třeba otevřeně přiznat, že ochrana schengenského prostoru proti nelegální migraci není dostatečná a nový migrační pakt tento problém nevyřeší,“ uvedl Blanár. Vyslovil se pro posílení ochrany vnější hranice EU a opatření v zemích původu nelegální migrace.
Na základě nových pravidel, která by měla vstoupit v platnost v květnu 2026, mají členské státy Evropské unie vypomáhat zemím přetíženým migračním tlakem buď formou převzetí části migrantů, nebo poskytnutím konkrétního finančního nebo materiálního příspěvku.
Evropský parlament schválil migrační pakt ve středu 10. dubna. Schválit ho ještě musí Evropská rada, ve které budou hlasovat členské státy a jeho schválení bude probíhat kvalifikovanou většinou, což znamená, že jednotlivé země migrační pakt nebudou moci vetovat, popsal legislativní postup list European Conservative.
Polsko a Maďarsko se bouří proti migračnímu balíčku EU, Němci si ho pochvalují
Hlavní body migračního a azylového paktu EU
Nařízení o řízení azylu a migrace (AMMR)
Aby pomohly členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, budou si moci ostatní členské země vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo zajištěním operativní a technické podpory. Budou rovněž aktualizována kritéria, podle nichž je členský stát příslušný k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu (takzvaná dublinská pravidla).
Součástí tohoto nařízení je i takzvaná česká výjimka, tedy výjimka, která se týká všech, ale kterou do textu prosadila Česká republika. Tato výjimka upravuje situaci, kdy jsou státy pod významným migračním tlakem, což zahrnuje například i fakt, že přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků jako nyní ČR. V článku 9 předpisu AMMR je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci v Evropské unii a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi.
Nařízení o řešení krizových situací
Nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí. Nová pravidla se rovněž budou vztahovat na účelové využívání migrantů, tedy na situace, kdy je třetí země nebo nepřátelské nestátní subjekty budou chtít využít k destabilizaci EU.
Nařízení o screeningu (prověřování)
Osoby, které nesplňují podmínky pro vstup do EU, budou podrobeny předvstupnímu prověřování, včetně identifikace, shromažďování biometrických údajů a zdravotní a bezpečnostní kontroly, což může trvat až sedm dní. Členské státy budou muset zavést nezávislé monitorovací mechanismy, aby bylo zajištěno dodržování základních práv žadatelů.
Další předpis se týká nových pravidel pro centralizovaný systém informací o dříve odsouzených (ECRIS-TCN).
Nařízení o azylovém řízení
V celé EU bude zaveden nový společný postup pro udělování a odnímání mezinárodní ochrany. Zpracování žádosti o azyl na hranicích EU bude v budoucnu muset být rychlejší a lhůty pro vyřízení neodůvodněných nebo nepřípustných žádostí budou kratší.
Další předpis se týká navracení na hranicích.
Nařízení o systému Eurodac
Údaje osob přicházejících nelegálně do EU, včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku, budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.
Kvalifikační nařízení
Nové jednotné normy pro všechny členské státy, pokud jde o uznávání statusu uprchlíka nebo statusu doplňkové ochrany a o práva přiznávaná osobám, které mají nárok na ochranu. Členské státy by měly situaci v zemi původu osob, které dorazí do EU, posuzovat na základě informací od Agentury EU pro azyl a postavení uprchlíka by mělo být pravidelně přezkoumáváno. Žadatelé o ochranu budou muset zůstat na území členského státu, který je odpovědný za projednání jejich žádosti nebo v němž byla ochrana udělena.
Směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl
Členské státy mají zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.
Rámec EU pro přesídlování
Na základě nového unijního rámce pro přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
Zrada, říká ANO ke schválení migračního paktu. Poslankyně, které do EP vyslalo, ale nebyly proti
