Článek
S paktem migrační solidarity nesouhlasila Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Členské země Evropské unie si mohou vybrat, zda přijmou na své území 300 migrantů ročně, nebo za každého zaplatí 20 tisíc eur (500 tisíc korun). „Koncept povinné solidarity jsem vždy odmítal. Členské státy Evropské unie jsou suverénní a musí mít právo rozhodnout, jak přispějí v boji proti nelegální migraci,“ řekl Fico.
Slovensko je podle předsedy vlády připravené na tvrdé represivní akce, aby přes jeho území neprocházeli ilegální migranti.
Schválený migrační pakt počítá také s efektivnějšími kontrolami migrantů a rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu.
Česká republika však považuje reformní kroky z poslední verze unijního migračního a azylového paktu za méně ambiciózní, než očekávala. „Ta aktuální podoba je pro Českou republiku horší než ta, ke které jsme přispěli i my za českého předsednictví,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle kabinetu Petra Fialy nová verze unijního paktu zvyšuje administrativní zátěž a naopak snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Pakt musí ještě formálně schválit Evropský parlament, to se stane nejspíš na jeho plenárním zasedání v dubnu.