Článek
Ústavní soud minulé úterý odmítl stížnost exprezidenta jako nepřípustnou. Exekutor může nyní zmíněnou částku od bývalého prezidenta vymáhat. Exprezident se chce v celé záležitosti obrátit k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Krajský soud přikázal Kováčovi, aby napsal Lexovi omluvný dopis, v němž vyjádří lítost nad kriminalizováním jeho osoby. „Omlouvám se vám tímto dopisem za výroky, kterými jsem urážel a kriminalizoval vaši osobu,“ měl by podle rozsudku napsat Kováč.
Deník Sme v této souvislosti cituje právníka Petra Wilflinga, který se domnívá, že bývalý šéf Slovenské informační služby se může domáhat splnění rozsudku návrhem na zahájení exekuce.
„Exekutor by mohl vysouzenou částku stáhnout z účtu Michala Kováče, přičemž by byl povinen platit také náklady exekuce,“ uvedl právník. Za nesplnění povinnosti omluvit se Lexovi by Kováč mohl dostat pokutu ve výši 30 tisíc eur (asi 750 tisíc Kč).
Opozice žádá zrušení amnestie
Exprezident žije ve své vile v bratislavské čtvrti Dúbravka. Jako bývalá hlava státu dostává Kováč doživotní rentu ve výši 995 eur (25 tisíc Kč). Bývalá premiérka Iveta Radičová mu navíc loni poskytla ze své finanční rezervy 20 tisíc eur (500 tisíc Kč) na chod kanceláře a ošetřovatelku.
Slovenská opozice označila rozhodnutí soudů za skandální a tragické. Opozice chce jednat s vládní stranou Směr-sociální demokracie o zrušení amnestie, která se na případ únosu Michala Kováče mladšího vztahuje.
Premiér a předseda Směru Robert Fico označil amnestie z doby vládnutí Vladimíra Mečiara za „morální suterén“. Podle Fica je však amnestie z právního hlediska nezrušitelná.
Únos přes hranice
Únos Michala Kováče mladšího se udál 31. srpna 1995 u obce Svätý Jur. Únosci zablokovali vůz prezidentova syna a donutili Kováče mladšího vypít lahev tvrdého alkoholu. Následně ho v kufru automobilu převezli přes hranice s Rakouskem a vůz zaparkovali před policejní stanicí v Hainburgu.
Podle tehdejších mediálních informací stála za únosem tajná služba vedená Lexou, který byl oblíbencem tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara. Únos syna měl přimět prezidenta Kováče, aby odstoupil z funkce. V tomto období totiž vrcholily spory mezi Mečiarem a Kováčem.
Po ukončení funkčního období Michala Kováče v roce 1998 nebyl zvolen jeho nástupce a pravomoci prezidenta převzala vláda v čele s Mečiarem. Vláda využila prezidentské kompetence a udělila amnestii pro pachatele únosu Michala Kováče mladšího.