Článek
Skartovány měly být dokumenty příslušníků StB narozených v letech 1931 až 1937.
„Tyto spisy byly nejen významným historickým svědectvím o období normalizace a komunistického útlaku, ale měly sloužit také k poznání toho, kdo se podílel na udržování komunistické totality,“ uvedl Šeliga.
Ministerstvo vnitra mělo zmíněné spisy odevzdat Ústavu paměti národa, který je měl zkoumat a uchovat. To se však podle vládního poslance nestalo.
„Bez jakékoli úcty k obětem komunistickému režimu byly arogantně hozeny do koše a zlikvidovány. Kdo za to může? Kaliňák tvrdí, že o ničem nevěděl. Jako ministr však byl zodpovědný za to, že všechny postupy v rámci ministerstva jsou v souladu v platnými právními předpisy. Tuto psí povinnost však nesplnil, v důsledku čehož zůstane v našich dějinách prázdné místo podobně jako v Rusku, kde spisy rovněž skartovali, aby se náhodou nezjistilo, kdo každý byl udavač,“ konstatoval Šeliga.
Ústav paměti národa podal v této souvislosti trestní oznámení. „Musí se vyšetřit, kdo dal pokyn ke skartaci a jaký měl motiv. Zda šlo o flagrantní ignorování zákona nebo se prostě nemáme dozvědět o některých lidech, že spolupracovali s StB nebo jinými složkami totalitní moci,“ uvedl vládní poslanec.
Slovenské ministerstvo vnitra uvedlo, že postupovalo v souladu se zákonem. „Předmětem vyřazení a zničení byly osobní spisy všech příslušníků narozených v létech 1931 až 1937, tedy nikoliv jen příslušníků StB, ale i běžných policistů,“ uvedla Michaela Paulenová z tiskového odboru ministerstva vnitra.