Článek
SaS nyní navrhuje, aby ÚPN (slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů) měl možnost napadnout prostřednictvím generálního prokurátora soudní smír, který se týká zjištění ústavu.
Strana vypracovala v tomto smyslu návrh legislativy, který pracovně nazvala Lex Babiš, a podala ho do parlamentu.
„Přinášíme právní úpravu, aby ÚPN měl možnost cestou generálního prokurátora takovýto soudní smír napadnout a vrátit celý spor k soudu, tedy tam, kam patří. Rozhodovat má jedině nezávislý a nestranný soud,“ uvedla poslankyně SaS a bývalá ministryně spravedlnosti Mária Kolíková.
Slovensko se usmířilo s Babišem ohledně StB
Konflikt zájmů
Strana vyzvala generálního prokurátora Maroše Žilinku, aby se zabýval také trestněprávní otázkou s ohledem na trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele.
„Jeví se, že ministr vnitra a jeho ministerstvo byli v konfliktu zájmů, když Andrej Babiš podpořil nominanta Hlasu na prezidenta a ministerstvo vnitra, které vede nominant Hlasu, poté uzavře takovýto bezprecedentní soudní smír,“ připomněla Kolíková podporu letošní prezidentské kampaně Petra Pellegriniho ze strany předsedy ANO. V čele ministerstva vnitra stojí Matúš Šutaj Eštok, který se stal nástupcem Pellegriniho v čele strany Hlas po jeho zvolení do Prezidentského paláce.
Za politický handl označil smír také český premiér Petr Fiala.
Slovenské ministerstvo vnitra začátkem týdne oznámilo, že městský soud Bratislava IV. schválil usnesením ze dne 11. října 2024 smír mezi Slovenskou republikou, zastoupenou ministerstvem vnitra, a Andreje Babišem.
Na základě tohoto soudního smíru ministerstvo vnitra uznalo, že Babiš byl neoprávněně evidován jako agent StB s krycím jménem Bureš v registračních protokolech s číslem 25085 a že vědomě s StB nespolupracoval. Slovenské ministerstvo vnitra přistoupilo dle svého vyjádření ke smíru po zhodnocení právní situace a ekonomických rizik spojených s pokračováním soudního sporu.