Hlavní obsah

Slovenská koalice mění jazykový zákon a zabývá se občanstvím

Právo, Ivan Vilček, Bratislava
Bratislava

Pokuty za porušení jazykového zákona ve výši 100 až 5000 eur (2500 až 125 tisíc Kč) se snižují na polovinu. Rozhodla o tom slovenská vláda, která v pátek na mimořádné schůzi schválila novelu jazykového zákona.

Foto: Marián Peiger, ČTK

Premiérka Iveta Radičová

Článek

Slovensko-maďarská strana Most-Híd, která je součástí vládní koalice, s novelou jazykového zákona souhlasila jako s kompromisním řešením. Původně žádala zrušení zákona.

Případné pokuty přijdou na řadu pouze v případě, že nedojde k nápravě ani po upozornění na porušení jazykového zákona. „Sankce zůstávají v podobě krajního prostředku,“ uvedl ministr kultury Daniel Krajcer. Sankce se bude týkat pouze případů, kdy se nezveřejní ve slovenštině informace státní správy a informace týkající se života, zdraví, bezpečnosti a majetku občanů.

Menšinový jazyk budou moci používat zaměstnanci dopravy, pošt a telekomunikací nebo příslušníci nestátních hasičských jednotek. V obcích, kde tvoří příslušníci menšiny přes 20% obyvatelstva, se může používat menšinový jazyk při zasedání zastupitelstev. Menšinové školy nebudou muset vést všechnu dokumentaci ve slovenštině.

Slovenský jazykový zákon schválený předchozí vládou premiéra Roberta Fica vyvolal kritiku Budapešti i Bruselu především z důvodu možnosti udělování vysokých pokut za jeho porušování.

Spory kolem občanství

Dalším nečekaným sporem v koalici je zákon o odebírání slovenského občanství příslušníkům maďarské menšiny, kteří přijmou maďarské občanství. Radičová slíbila, že tento zákon nová koalice zruší. Křesťanskodemokratické hnutí však prosazuje, aby každý Maďar, který požádá o maďarské občanství, dostal pokutu 3300 eur (přes 80 tisíc Kč). Most-Híd to považuje za nepřípustné.

Ministr vnitra Daniel Lipšic (KDH) tvrdí, že je potřebné zabránit, aby Maďaři žijící na jihu Slovenska mohli získat maďarské občanství. „Maďarský zákon o dvojím občanství nerespektuje základní principy mezinárodního práva. Umožňuje udělit občanství osobám, které nemají žádný vztah k Maďarsku z hlediska narození nebo pobytu,“ upozornil Lipšic.

Skandál se státní zakázkou

Aby toho nebylo málo, napětí ve vládní koalici vyvolává také státní zakázka, kterou dostala společnost Hayek Consulting v čase, když její spolumajitelé Martin Chren (Svoboda a Solidarita) a Ivan Švejna (Most-Híd) už působili ve funkcích státních tajemníků. Premiérka Iveta Radičová v tom vidí konflikt zájmů, mateřské strany se však postavily za své nominanty.

Společnost Hayek Consulting podepsala letos v červenci smlouvu na 8100 eur (přes 200 tisíc Kč) s Národní agenturou pro rozvoj malého a středního podnikání. Ta patří pod ministerstvo hospodářství, kterému šéfuje ministr za SaS Juraj Miškov a státním tajemníkem je Chren. Švejna působí na ministerstvu dopravy. Podle deníku Sme oba státní tajemníci odešli z firmy až po podepsání smlouvy.

Předseda SaS Richard Sulík nevidí důvod k odstoupení státního tajemníka. „Když se Martin Chren dozvěděl o smlouvě, tak ji vypověděl. To je čisté konání, není důvod k odstoupení,“ uvedl Sulík. Stejný názor zastává také předseda strany Most-Híd Béla Bugár.

Šéf opozice Robert Fico označil případ za bezprecedentní příklad konfliktu zájmů. „Ministr přihrál byznys svému státnímu tajemníku a stranickému kolegovi,“ uvedl Fico.

Související témata:

Výběr článků

Načítám