Článek
V roce 2017 probíhal na Slovensku stejně jako v řadě dalších zemí průzkum European Values Study. Slovenská veřejnost považovala tehdy sčítání hlasů ve volbách za férovější než všeobecně veřejnost ve východní Evropě a na Balkáně, ale za méně férové než v západních zemích nebo na severu Evropy.
Jak volit, aby odevzdaný hlas platil aneb Pravidla volební místnosti

Jen přibližně dvě procenta slovenské populace tehdy uvedla, že hlasy se nikdy nepočítají spravedlivě, letos už toto číslo dosáhlo 15 procent. V integritu zpracování voleb věřilo tehdy přes 80 procent Slováku, letos už jen 63 procent.
Pellegriniho to k Ficovi příliš netáhne

Možný důsledek hybridní války
Denník N v této souvislosti upozorňuje, že to může být výsledkem působení politiků, ale také hybridních aktivit, jejichž snahou je přes podkopávání důvěry v legitimitu voleb podkopávat důvěru v celou demokracii a politiky, vyvolávat napětí ve společnosti, popřípadě vyvolávat protesty a násilnosti.
Volební proces vnímají jako nejméně spravedlivý sympatizanti krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby, strany Republika (odštěpenci od LSNS), vládní strany Jsme rodina a opozičních stran Směr-sociální demokracie a Slovenské národní strany.