Slováci nepřišli. Referendum o předčasných volbách je neplatné

Nejvyšší účast zaznamenali v Trenčínském (36 %) a Žilinském kraji (33 %). Naopak nejnižší účast byla v Bratislavském (21 %) a Košickém kraji (22 %). V hlavním městě přišlo k urnám jen 19 procent voličů a velmi nízká účast byla také na jihu Slovenska, kde žije početná maďarská menšina.

Na košickém sídlišti Luník IX přišlo k referendu jen sedm ze 4776 oprávněných voličů a účast zde dosáhla 0,15 procenta. Naopak, nejmenší slovenská obec Príkra na východě země má sice jen deset voličů, ale k hlasování se dostavilo až osm z nich, co je 80procentní účast.

Prezidentka Zuzana Čaputová vypsala lidové hlasování na základě petiční akce opozice. V sobotním referendu Slováci odpovídali na otázku: „Souhlasíte s tím, že předčasné ukončení volebního období Národní rady Slovenské republiky je možné uskutečnit referendem nebo usnesením Národní rady?“ Na tuto otázku odpovědělo přes 97 procent zúčastněných voličů kladně.

Před hlasováním vedly aktivní kampaň v podstatě jen dvě opoziční strany. Strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica a hnutí Republika, která vznikla odštěpením od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Podle politologů šlo Ficovi v podstatě o mobilizování voličů před předčasnými parlamentními volbami. Koncem roku 2022 totiž sněm vyslovil nedůvěru vládě premiéra Eduarda Hegera (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti OLaNO) a prezidentka dala politikům čas do konce ledna 2023, aby našli řešení, jinak jmenuje úřednickou vládu, která povede zemi do předčasných voleb.

Hlava státu nevyzývala voliče k účasti na plebiscitu. „Referendum vnímám jako součást kampaně jedné politické strany, proto nebudu vyzývat občany k účasti,“ řekla Čaputová. Podobně se k lidovému hlasování stavěl také dočasně pověřený premiér Heger (OLaNO).

Z devíti dosavadních referend konaných na Slovensku uspělo pouze jediné, a to v roce 2003 o vstupu země do Evropské unie, kdy účast dosáhla 52,15 procenta.