Článek
U jižních sousedů zůstávají už celé století tabu jakékoli součásti jmen, které zavánějí bývalou monarchií. Zákonem z dubna 1919 tak nová republika reagovala na konec éry habsburského mocnářství a jasně stanovila, že si nikdo nebude užívat žádných privilegií, byť by šlo jen o honosněji znějící jméno.
Vídeňský advokát Clemens Grünzweig už zastupoval několik klientů, kteří se soudně dožadovali možnosti uvádět ve svém jménu „von“, protože to zdědili po předcích. Marně. „Nepřichází v úvahu,“ komentoval Grünzweig prohrané spory.
Loni dokonce ústavní soud jako nejvyšší instance zatrhl „von der Alm“, což lze přeložit jako „z horské pastviny“.
„Jméno, které v rakouských uších zní jako šlechtické, prostě není povoleno,“ prohlásil striktně zástupce generálního sekretáře ústavního soudu Stefan Frank.
Neústupnost justice přiměla k akci německého veterináře s příjmením von Steiger, jenž má za manželku Rakušanku a nyní oba bydlí v západorakouském Dornbirnu. Na Facebooku založil skupinu, která bojuje za právo uvádět sporný přídomek ve jméně.
Ten zákon patří na smetiště dějin
„Naším cílem je revize archaického zákona,“ říká von Steiger s tím, že vůbec nejde o privilegia, ale o právo nosit plné jméno po předcích.
Císařův vnuk dostal pokutu
Když jeho manželka žádala o výměnu pasu a trvala na plném příjmení po manželovi, úřady jí nevyhověly, takže je dodnes bez cestovního dokladu. A působí to i další problémy, třeba při rezervaci letenek nebo hotelů. Rodiče musí složitě vysvětlovat, proč se děti jmenují von Steiger – mají po otci německé občanství, zatímco matka jen Steiger.
Zmíněný zákon nedávno postihl i vnuka posledního rakouského císaře Karla Habsburka. Na svou internetovou stránku si totiž napsal jméno Karl von Habsburg, což neušlo pozornosti vídeňského magistrátu, který potomkovi panovnického rodu uložil pokutu 70 eur (1800 Kč). „Ten zákon patří na smetiště dějin,“ reagoval 58letý Habsburk.
Podle Grünzweiga by celá záležitost mohla nabrat zajímavý vývoj, jestliže by se ústavní soud musel zabývat jinými přídomky, jako jsou například francouzské „de“ nebo italské „di“.
„To by pak muselo platit i pro nizozemské ,van‘,“ dodal v narážce na jméno nynějšího rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena, jehož otec byl nizozemského původu.