Článek
Pozdvižení vyvolali členové švédského Rojavského výboru. Ti požadují politické uznání Rojavy, která byla až do turecké invaze v říjnu 2019 v podstatě autonomním regionem v severní a severovýchodní Sýrii a obydlena byla převážně Kurdy.
Rojavský výbor totiž na středeční demonstraci ve Stockholmu přirovnal Erdogana k italskému fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu. Náhodné nebylo ani pověšení Erdoganovy figuríny za nohy. Přesně tímto způsobem bylo naloženo s Mussolinim po jeho popravě v dubnu 1945.
„Historie ukazuje, jak končí diktátoři,“ napsal výbor k videu. „Je čas, aby Erdogan rezignoval a využil své příležitosti odejít, než skončí pověšen za nohy na Taksimském náměstí v Istanbulu,“ dodal výbor.
Švédští politici video odsoudili. „Důrazně se distancujeme od hrozeb nenávisti vůči politickým představitelům. Zobrazovat zvoleného prezidenta jako popraveného, to je za hranicemi ohavnosti,“ zdůraznil ministr zahraničí Tobias Billström.
Regeringen värnar en öppen debatt om de politiska vägvalen men tar starkt avstånd från hot och hat mot politiska företrädare. Att porträttera en folkvald president som avrättad utanför Stadshuset är avskyvärt.
— Tobias Billström (@TobiasBillstrom) January 12, 2023
Incident přesto musel ve čtvrtek v Ankaře žehlit také švédský velvyslanec v Turecku Staffan Herrström.
Švédsko potřebuje s Tureckem zlepšit vztahy, protože Ankara blokuje vstup Švédska i Finska do NATO.
Obě země požádaly o přijetí do Aliance v květnu po ruské invazi na Ukrajinu. Ankara ale obě země obviňuje z podpory terorismu tím, že ukrývají kurdské bojovníky hledané tureckým státem.
Všechny tři země v červnu loňského roku podepsaly dohodu, v níž se severské státy zavázaly urychleně vyřešit nevyřízené žádosti Turecka o deportaci nebo vydání osob podezřelých z terorismu a zrušit údajné zbrojní embargo vůči Ankaře.
Středeční protest ve Švédsku ale nebyl ojedinělý. Už v listopadu loňského roku demonstranti promítali do kanceláře tureckého velvyslanectví ve Stockholmu snímky urážející prezidenta Erdogana.