Článek
Katedrála by podle architekta produkovala tolik energie, že by to stačilo pokrýt i spotřebu v okolních domech. Zahrada by podle jeho propočtů měla vyprodukovat ročně asi 21 tun ovoce a zeleniny. Produkty by se prodávaly na zemědělském trhu. Zahrada by současně sloužila pro návštěvníky jako zóna odpočinku.
Vybudování skleněné střechy a zahrady by podle architektonického studia dalo gotické stavbě „novou tvář“ 21. století. „Katedrála by se stala příkladem ekologicko-inženýrské stavby a církev by byla průkopníkem v oblasti šetrnosti vůči životnímu prostředí,“ uvádí studio.
Zeleninové záhony by byly vybudovány podél lodi. V ramenech křížení by byly vybudovány bazény, které by se napájely speciálním aquasystémem a z nich by se čerpala voda na zalévání.
V místě křížení, kde byla věžička, kterou požár zničil, by střecha zůstala jen zasklená, aby do katedrály proudilo světlo. „Přirozené světlo by zvýraznilo symboličnost tohoto místa,“ vysvětluje Callebautův ateliér.
Návrh Callebauta je smělý, ale většina Francouzů si nepřeje změnu podoby Notre-Dame. Z průzkumu agentury YouGov vyplývá, že 54 procent Francouzů chce, aby měl chrám po rekonstrukci stejnou podobu jako před ničivým požárem.
Čtvrtina respondentů si naopak myslí, že by měli architekti při obnově chrámu dostat volnou ruku a neměli by být svazováni přísnými pravidly. Jasný názor na podobu rekonstrukce nemá 21 procent dotázaných Francouzů.
Katedrála Notre-Dame začala hořet 15. dubna večer. Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil požár střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník. Vyšetřovatelé považují za pravděpodobnou příčinu vzniku požáru elektrický zkrat.
Francouzská vláda krátce po požáru oznámila, že chce, aby o budoucí podobě katedrály rozhodla mezinárodní architektonická soutěž. Prezident Emmanuel Macron slíbil, že obnova gotické památky bude hotová do pěti let. Řada odborníků ale před tak rychlou rekonstrukcí varuje, další pochybují, že je vůbec možné ji za pět let stihnout. Macron rovněž navrhl, aby obnovená věžička měla „současnější” podobu.