Článek
Dnes ji zná celá planeta. Angela Merkelová se stala první německou kancléřkou, časopis Forbes ji třikrát po sobě umístil do čela žebříčku nejvlivnějších žen světa.
Až zítra, dvacet let po znovusjednocení, budou znít slavnostní projevy a spustí orchestry, mnozí Němci budou mít pro Merkelovou slova uznání. „Je Ossi – Výchoďačka. Dotáhla to tak daleko. Smekám před ní,“ shrnuje jejich mínění Jürgen Schliessemann (37), který přednáší anglistiku na univerzitě v Rostocku.
Další ji naopak považují jen za výjimku mezi výjimkami, za bílou vránu, která rozhodně nedokládá, jak to doopravdy chodí. „Vydejte se do manažerských pater velkých firem, státních úřadů, vědeckých ústavů. Kolik lidí z východu tam najdete? Pokud už tam jsou, tak musí být sakramentsky dobří, jinak by je Wessis – Zápaďáci – nevzali do týmu,“ podotýká hořce Ingrid Moritzová (31), zaměstnankyně reklamní agentury z Postupimi.
Zemský premiér: Je to zázrak
Wolfgang Böhmer (74), někdejší primář gynekologie nemocnice ve Wittenbergu a současný premiér spolkové země Sasko-Anhaltsko, označil ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu sjednocení za zázrak. „Chtěli jsme svobodu a k tomu se i dnes hlásíme,“ upozornil, avšak jedním dechem dodal: „Bylo dobře, že jsme tenkrát nevěděli všechno.“
Přitom právě Sasko-Anhaltsko výmluvně vystihuje rub a líc sjednocení. Také díky štědrým dotacím ze staré Spolkové republiky a EU se tu postavily skvělé dálnice, rozvíjí se ekologické projekty, třeba větrné elektrárny, investuje se do technologických center, velkoryse se přestavují města.
Dvacet let v číslech |
---|
za dvacet let přeteklo ze západu na východ 1,6 biliónu eur |
průměrný příjem na obyvatele stoupl v letech 1991 až 2008 na východě o 85 procent na 1260 eur měsíčně, na západě o 40 procent na 1603 eur |
z nových spolkových zemí odešlo 1,8 miliónu lidí |
proces sjednocení považuje za ukončený na západě 47 procent, na východě 17 procent |
42 procent na východě uvádí, že jim jednota přinesla osobní prospěch, na západě si to myslí 37 procent |
(Zdroj: Středisko pro sociální výzkum, Univerzita Martina Luthera v Halle-Wittenbergu) |
Na druhé straně odtud odešlo za štěstím na západ 17 procent obyvatel, většinou mladých, vzdělaných a ctižádostivých. Statistiky občas až mrazí. Stotisícovou Dessau opustila třetina lidí a do roku 2025 má zmizet dalších 25 tisíc. Rozvoj Dessau tudíž pro architekty a projektanty neznamená rozšiřování plochy, ale zmenšování – bourají se „ulice duchů“, z nichž vyprchal život.
Světla i stíny
Do vosího hnízda nejvýrazněji píchl braniborský premiér Matthias Platzek (56). „Nechtěli jsme anšlus, chtěli jsme spolupráci rovných s novou ústavou a novou hymnou. Jiní ale očividně chtěli jít jinou cestou,“ řekl týdeníku Der Spiegel. „Den připojení je pro nás, východní Němce, jen dalším z mnoha dnů, které nevnímáme v tom nejlepším světle.“
Politikům včetně kancléře-sjednotitele Helmuta Kohla (80) vyčítá, že mnohým východním Němcům jako by dali na vědomí, že veškerý jejich předchozí život neměl smysl: „Museli všechno ze dne na den zahodit. Jakoby to bylo kontaminováno ideologií a tajnou policií Stasi. Nejsem nostalgik, ale nepamatuji si, že bychom předtím každý den chodili do práce se svěšenými hlavami.“
Merkelová, Kohl, ale i de Maiziere se do Platzeka, jenž jen nahlas vyslovil to, co si myslí nejeden Ossis, ihned pustili. Lakovat stav věcí na růžovo ale nejde. „Sjednocení má svá světla i stíny,“ shrnula nakonec Merkelová.