Síkela: EK podpořila Česko, bude řešit německý poplatek za tranzit plynu

Zavádění jednostranných poplatků za tranzit plynu podle Síkely neodpovídá dohodám o solidaritě, v nichž bylo konstatováno, že energetická bezpečnost je společným zájmem a náklady na ni si mají na svých územích nést jednotlivé státy. „My jsme v tomto smyslu zahájili jednání s komisí, za podpory dalších zemí, a komise po našem vystoupení konstatovala, že z jejího pohledu pravděpodobně došlo k porušení evropského práva,“ uvedl ministr Síkela.

Nyní bude Evropská komise o celé záležitosti s Německem jednat. Český ministr v této souvislosti doufá, že se podaří dosáhnout dohody bez postihu pro Berlín. Česko podpořily i další země, například Rakousko, Slovensko, Maďarsko či Polsko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací českého ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Němci podle Síkely na českou výhradu reagovali s tím, že budováním zásobníkové infrastruktury pomáhají i státům, které tuto infrastrukturu nemají. „Na druhou stranu ale řekli, že kritiku berou velmi vážně, i stanovisko Evropské komise, a budou s komisí jednat,“ dodal český ministr.

Ministři zodpovědní za energetiku se zabývali rovněž i možnými důsledky ukončení smlouvy o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu, ke kterému s vysokou pravděpodobností dojde na konci tohoto roku, což by mohlo mít vliv na zásobování plynem ve střední a východní Evropě.

Podle českého ministerstva průmyslu jsou česká a slovenská přepravní soustava na tento výpadek připravené, je ale nutné posílit na německé straně tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita v předávací stanici Branov a aby nebyly ohroženy dodávky do dalších zemí.

„Je zjevné, že ani na ukrajinské, ani na evropské straně není příliš vůle tento kontrakt prodlužovat,“ uvedl Síkela. „Za mě je velmi důležité, aby přerušení dodávek nebylo jenom deklaratorní, ale i faktické. V tomto smyslu jsem přivítal ochotu všech států zabývat se detailně tím, jaký původ má plyn, který se do Evropy dostává,“ dodal.

Zmínil přitom nápad, že by i distributoři v Česku měli do budoucna povinně, nebo dobrovolně zveřejňovat, jakým plynem zásobují konečné spotřebitele. Podobná povinnost pro distributory bude brzy uzákoněna například v Rakousku.

Ještě před pondělním jednáním se konala i schůzka takzvaného jaderného klubu, tedy zemí využívajících jadernou energii, mezi kterými je i Česká republika. „Dnes uplynul přesně rok od založení jaderné aliance, a když se podívám na tento rok zpětně, tak čeho jsme dosáhli, pokud jde o uznávání jaderných technologií, je z mého pohledu průlom,“ prohlásil Jozef Síkela. Takzvanou jadernou alianci tvoří 12 členů a dva pozorovatelé.

Ve společném prohlášení tyto projaderné země vyzvaly k důraznější politice EU v jaderné energetice. Fakt, že Brusel nedávno uznal význam jádra v energetickém mixu, se podle nich nyní musí promítnout do konkrétních projektů a financování. Prohlášení podepsaly Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Švédsko. Jaderný klub se rovněž zabýval přípravou vůbec prvního jaderného summitu na úrovni premiérů, který se uskuteční 21. března před jednáním Evropské rady.