Stav katastrofy. Sicílie se mění v poušť

Zemědělci si stěžují na zdecimovanou úrodu a sedláci kvůli nedostatku vody stojí před obtížným rozhodnutím, kolik svých zvířat musí porazit či prodat, než dále pohubnou. Pro obyvatele mnoha oblastí Sicílie – zvlášť zasažená je jižní provincie Agrigento – je voda z vodovodu na příděl. V dlouhých frontách stojí s kanystry, aby si donesli vodu z veřejných zdrojů.

V dovolenkovém ráji panuje kvůli suchu nouzový stav. Sicilská vláda vyhlásila stav katastrofy. Italský institut pro ochranu životního prostředí (ISPRA) na středomořském ostrově mezitím vydal nejvyšší stupeň varování. Extrémní nedostatek vody vyvolala aktuální velká vedra i stále nepřicházející déšť.

Sicilané se v uplynulých letech přizpůsobili dlouhým obdobím sucha bez deště. V cisternách umístěných v podzemí nebo na střechách uchovávají vodu a do odlehlých obcí vodu dodávají velké cisternové vozy. Ale všechny snahy jsou toto léto marné. Z pevninské Itálie připlouvají námořní cisternové lodě, aby obyvatele zásobily vodou.

„Jsme v čase extrémního vedra, a proto zvířata potřebují hodně vody,“ upozornil podle agentury AP farmář Liborio Mangiapane z jihu Sicílie. „Jsou to neustálé obavy, aby zvířata netrpěla, ale také abychom měli šanci se umýt.“

Pokud do konce srpna nepřijde déšť, má strach, že bude muset prodat svůj dobytek. Optimisticky to však s počasím nevypadá.

„Na Sicílii bude pokračovat horké a suché počasí, srážky se v nejbližších 14 dnech neočekávají a teploty budou stále zůstávat až o pět stupňů Celsia vyšší, než je pro srpen běžné: odpolední teploty se budou zastavovat kolem 35 stupňů,“ sdělila na dotaz Novinek meteoroložka Dagmar Honsová.

„Letos srážky klesly asi o 350 mm ve srovnání s průměrnými ročními srážkami 750 mm,“ uvedl profesor hydrologie na Univerzitě v Palermu Leonardo Valerio Noto.

Ani prognózy pro následující léta nevěstí nic dobrého. Podle Nota bude v budoucnu pršet stále méně často, ale o to prudčeji, zatímco lehčích a trvalejších dešťů, které pronikají hluboko do podzemních vod a nasycují půdu, bude ubývat.

Vědci předpovídají, že třetina Sicílie by se do roku 2030 mohla proměnit v pouštní krajinu. Leonardo Noto z Palermské univerzity ve své zprávě předpokládá, že ostrov bude do konce století stále sušší a podobnější poušti.

Např. jezero Fanaco, které vodou zásobovalo několik obcí, vysychá, největší přirozené jezero Sicílie Pergusa je také téměř vyschlé.

Jak navíc upozornil vědecký server Phys.org, někteří místní zemědělci navíc tvrdí, že desítky let nekompetentního hospodaření s vodou vedly k situaci, kdy nemohou využívat dešťovou vodu z nádrží.

Sicilský producent citronů Rosario Cognata je nazlobený kvůli tomu, že zatímco jeho úrodu ničí vedro, pár kilometrů daleko se obvykle dešťová voda valí do moře.

Přehrada Trinita, postavená v roce 1959 ve městě Castelvetrano na západě středomořského ostrova, nebyla testována, a proto nikdy nebyla oficiálně schválena k použití. Takže jakmile se nádrž naplní zimními dešti, úřady otevřou stavidla a voda vyteče do kanálu končícího v moři.

„Jasně, aktuální sucho je způsobeno nedostatkem dešťů. Ale nevíme, jak hospodařit s vodou, kterou máme - a to není odpovědnost farmářů,“ upozornil.

Přehrada měla zásobovat místní zavlažovací sítě, proto úřady uzavřely studny zemědělců. Infrastruktura ale nejenže nikdy nedostala zelenou, ale je také řádně zanedbaná. Někteří zoufalí farmáři si musejí kopat nelegální studny.

Cognata odhaduje své ztráty na 30 až 40 procent. „Bez vody není život. Je to velmi vážné. Rodiny riskují živobytí, mladí raději odcházejí a venkov se vyprazdňuje,“ konstatoval.

Mnoho dalších vodních nádrží je v kritické situaci, některé jsou navíc prakticky prázdné. Určité italské provincie, zejména na jihu, se tak potýkají s nedostatkem pitné vody. Itálie je v čele zemí EU, pokud jde o absolutní objemy sladké vody čerpané z povrchu nebo z podzemí.

Podle expertů tedy způsobují nedostatek vody na Sicílii částečně i lidé. Řada vodovodů na ostrově je zanedbaná, kvůli čemuž se množství vody ztratí. Kromě toho už roky chybí strategie, které by problém řešily. Zemědělci a obyvatelé si stěžují, že politici se sice rok od roku předhánějí v oznámených opatřeních, ale nakonec se podle nich téměř nic neděje.

„Ptám se, co politici dělají,“ pohoršuje se Giovanni Bonanno, který u Agrigenta pěstuje kaktusové fíky. Vlády v Římě a Palermu uvolnily miliony eur. „To není to, co potřebujeme. Potřebujeme lepší přehrady a studny,“ zdůraznil Bonanno.

Rozmrzelost Sicilanů zesiluje i to, že na jedné straně jsou přehrady vyschlé, na druhé straně jsou v mnoha turistických oblastech bazény naplněny po okraj. Dopady na turismus v aktuální situaci nejsou patrné, tvrdí svaz hoteliérů Federalberghi. Svaz podnikatelů Confcommercio ale varuje před ohrožením turistického ruchu nedostatkem vody. Svaz vyzval, aby se nepodceňovaly důsledky pro důležitý zdroj příjmů Sicílie.

Meteoroložka Honsová se pro Novinky zamyslela i nad tím, jaký může Sicílie zažívat obrovský výpar a kolik vody se tak vypařuje z tamních jezer při velmi horkých dnech a denní délce slunečního svitu 13 hodin.

„U nás jsme na tom nyní podobně a spočítala jsem, že kupříkladu ze Sečské přehrady se během odpoledne - při nejvyšších odpoledních teplotách - za sekundu odpaří 238 litrů,“ poznamenala.