Článek
Následník britského trůnu princ Charles položil věnec k památníku padlých v londýnském Whitehallu. Za přítomnosti své manželky, vévodkyně z Cornwallu, tak připomněl 60. výročí konce války, v níž jeho matka, královna Alžběta II., už působila jako vysoký člen panovnického domu.
Jako hold hrdinům druhé světové války byly tento víkend rovněž věnovány dvoudenní letecké přehlídky v anglickém Duxfordu u Cambridge. Tato součást Imperiálního válečného muzea a největší letecké muzeum v Evropě byla během války důležitou leteckou základnou, kde mimo jiné vznikla první československá letecká peruť v Británii.
"První československá letecká jednotka v Anglii - 310. československá stíhací peruť - začíná svou činnost. A vám byla dopřána čest být jejími příslušníky. Vím, že všichni chápete povinnosti, které vám vaše nové zařazení ukládá," řekl při založení perutě jejím příslušníkům jejich velitel Alexander Hess.
Oslavy ve Francii pod Vítězným obloukem
Francouzský prezident Jacques Chirac položil věnec ke hrobu Neznámého vojáka pod Vítězným obloukem, pozdravil se s válečnými veterány a předal vyznamenání některým bývalým vězňům nacistických koncentračních táborů.
Nad slavnostně vyzdobenou třídou Champs-Elysées během ní přeletěla letka zanechávající za sebou kouř v barvách francouzské trikolory.
Dnešní francouzské oslavy byly skromnější než loni k 60. výročí spojenecké invaze v Normandii, díky níž byla většina francouzského území osvobozena už dlouho před květnem 1945. Města La Rochelle, Saint-Nazaire, Lorient a Dunkerque však slaví 60. výročí osvobození až nyní, protože spojenci tehdy dali přednost postupu na východ a tamní německé posádky se vzdaly až po podpisu německé kapitulace.
Slovenský hold ruským vojákům
Slovenský prezident Ivan Gašparovič na Slavíně dnes uctil památku bojovníků proti fašismu a při této příležitosti vyzval k ostražitosti, aby se již nikdy podobné události nezopakovaly.
"Je až zarážející, že to všechno (druhá světová válka) se odehrálo ve dvacátém století, čili v éře, která pro historii lidstva znamenala snad největší pokrok ve vzdělání, v technice, ale také v nástupu demokracie. To jen dokazuje, že ani vyspělá společnost není imunní vůči rasismu a xenofobii a že stačí málo, aby si vydobyly svůj prostor," řekl Gašparovič na bratislavském Slavíně, kde je pohřbeno téměř 7000 vojáků Rudé armády.
Obavy z neonacistů v Berlíně
Slavnostním zasedáním obou komor německého parlamentu vrcholí v Berlíně oslavy 60. výročí konce války. Kromě oficiálních oslav metropole zažívá i shromáždění zhruba 2500 neonacistů, kteří se sešli na náměstí Alexanderplatz k demonstraci pod heslem "konec lži o osvobození". [celá zpráva]
V Moskvě oslabvy v pondělí
V Moskvě také začaly dlouho připravované slavnostní události. Na Běloruské nádraží dnes přijel - přesně jako před šesti desítkami let - Vlak vítězství.
Organizátoři přesně dodrželi historické reálie a parní lokomotiva byla ozdobená nejen květinami, ale i velkým portrétem Josifa Stalina. Vlak, který v minulých dnech objížděl místa bojů, vezl 450 veteránů Rudé armády.
V metropoli panují tvrdá bezpečnostní opatření, centrum je pro dopravu uzavřeno, ulice hlídají tisíce milicionářů a příslušníků zvláštních oddílů OMON. Moskevský starosta Jurij Lužkov už před časem doporučil obyvatelům příliš nevycházet a pokud mají možnost, odjet raději na venkov.
Do Ruska dorazili státníci
Dnes odpoledne přiletěl do Moskvy i americký prezident Bush. Šéf Bílého domu patří ke zhruba pěti desítkám státníků z celého světa, kteří přijali pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina k účasti na jubilejních oslavách Dne vítězství nad fašismem a usmíření. Do ruské metropole již přiletěl generální tajemník OSN Kofi Anan a očekáván je předseda Evropské komise José Manuel Barroso.
Moskevských oslav se zúčastní také německý kancléř Gerhard Schröder. Vzhledem k tomu, že Němci a Sověti stáli v druhé světové válce proti sobě, berou obě strany moskevské oslavy jako akt nového usmíření. V podobné pozici bude v Moskvě také japonský premiér Džuničiró Koizumi.
Účast již potvrdili francouzský prezident Jacques Chirak, předseda Čínské lidové republiky Chu Ťin-tchao či izraelský prezident Moše Kacav. Vážné výhrady k oslavám konce války v Moskvě mají tři bývalé sovětské republiky Estonsko, Litva a Lotyšsko. Shodně tvrdí, že pro Pobaltí znamenala porážka fašismu jen začátek nové, tentokrát sovětské okupace.
Z tohoto důvodu prezidenti Estonska a Litvy Arnold Rüütel a Valdas Adamkus Putinovo pozvání do Moskvy nepřijali. Lotyšská prezidentka Vaire Vike-Freibergaová se naopak rozhodla, že do pojede, aby na místě měla možnost vyjádřit výhrady své země k ruské interpretaci historických událostí.
Gruzínský prezident Michail Saakašvili odřekl účast poté, co se Moskvě a Tbilisi nepodařilo dohodnout na harmonogramu zrušení dvou ruských vojenských základen v Gruzii. [celá zpráva]