Článek
Zpráva uvádí, že sexuální zneužívání ze strany humanitárních pracovníků a příslušníků mírových sborů „má zdokumentovanou historii dlouhou skoro 20 let“. Zmiňuje sexuální zneužívání dívek mezi třinácti a osmnácti lety ze strany příslušníků OSN i charit v uprchlických táborech v Libérii, Guineji a Sieře Leone v roce 2001.
Alarmující byla situace na Haiti, kde pracovníci humanitárních organizací zneužívali ženy, často i děti výměnou za jídlo a další životní potřeby. Patnáctiletá dívka například popsala, že jí na ulici pracovníci humanitární organizace nabízeli dva dolary, když s nimi bude mít sex. Šestiletá dívka uvedla, že jí zaměstnanec neziskové organizace dal dolar a poté ji znásilnil.
Dívky často jdou na potrat
Jedna z obětí uvedla: „Pracovník charity mě přivedl do jiného stavu, teď se miluje s jinou dívkou.“
Oběti často musí prodělat potrat a také jsou vystaveny riziku nákazou sexuálně přenosnými nemocemi včetně viru HIV. Zpráva zmiňuje i vedlejší efekty, jako nemožnost získat nebo dokončit vzdělání, omezenou šanci získat práci nebo sociální vyloučení.
Šéf parlamentního výboru Stephen Twigg sdělil CNN, že „oblast humanitární pomoci selhala během posledních šestnácti let při vyrovnávání se problémem sexuálního využívání a zneužívání.“ Dodal, že se organizace ztratily reputaci před ženami, dětmi a dalšími obětmi sexuálního zneužívání.
Vyšetřování bylo zahájeno v únoru po sexuálních skandálech, které zasáhly přední nevládní organizace Oxfam a Save The Children. Vedení Oxfamu platilo po zemětřesení na Haiti v roce 2010 prostitutky, což vedlo k odvolání tří lidí z vedení a demisi čtyř dalších. [celá zpráva]
Bývalý ředitel Save The Children Justin Forsyth zase mezi lety 2011 až 2015 obtěžoval zaměstnankyně. Červený kříž propustil 21 zaměstnanců, protože platili za sexuální služby.
Vypracovaná zpráva zveřejněná minulý týden v úterý uvedla, že sexuální zneuřívání a využívání „je běžně rozšířené v oblasti mezinárodní humanitární pomoci“. Sahá od nevhodných komentářů až po znásilnění. Podle zprávy jde ale jen o „špičku ledovce“.
Podle zprávy panuje v těchto organizacích kultura jako v chlapeckých klubech, reakce na obvinění je pomalá a většinou se spíše zaměřuje na ty, kdo s obviněním přišli, než na pachatele.
