Článek
„Přímo na minském letišti stojí průvodce se seznamem 30 jmen, který se označuje za dobrovolníka. Čí zájmy zastupuje, neříká, zato nijak neskrývá, že cílem jeho skupiny je překročit polskou hranici,“ potvrzují z místa reportéři ruské agentury RBK.
„Zůstat v Bělorusku? Ne. Žijeme tu v lese“
Odvoz z letiště do města Grodna vyjde na sto až 350 dolarů (bezmála osm tisíc korun), záleží na aktuální poptávce. Běženci nepoužívají veřejnou dopravu, vozí je taxikáři a soukromníci auty nebo mikrobusy. Z pumpy u Grodny je to na hranici dalších 30 minut autem za přinejmenším 50 dolarů.
Ceny plynu opět vzrostly. Kvůli nižším dodávkám přes plynovod vedoucí Běloruskem
„Za cestu z Iráku do Minsku jsem dal čtyři tisíce dolarů (asi 90 tisíc korun),“ říká na videu RBK slušně oblečený muž v doprovodu ženy v prošívaném kabátu, zatímco přešlapuje v lese u polské hranice. „Vízum mám od běloruské turistické kanceláře,“ potvrzuje.
Jiný se představuje jako Muhammad. Mluví obstojnou angličtinou, do Běloruska přijel autem přes Turecko. „Dva dny jsem se schovával na korbě nákladního vozu,“ popisuje a poctivě přiznává, že vízum má pouze turecké. Na polsko-běloruské hranici je prý tak dvacet dní. Z Minsku do Grodny šel pěšky.
Běloruští vojáci se podle Poláků snažili vytlačit přes hranici desítky migrantů
„Chci do Polska a pak do Německa. Chceme změnit náš život, u nás je Islámský stát a další. Všichni jedou sem – Kurdové, Iráčani, Syřani, Afghánci,“ dodává. Na otázku, zda si dovede představit, že by zůstal žít v Bělorusku, má jednoznačnou odpověď: „To není možné. Je to příliš složité, všechno je tu drahé. Žijeme tu v lese.“
„V mojí zemi není život – není tam jídlo ani voda. Proto se chceme s bratry a matkou dostat do EU,“ cituje iráckého Kurda Amíra, který bivakuje v táboře přímo na hranicích, server Salidarnasc. Také jeho rodina zaplatila za každého tři tisíce dolarů, víza dostali za šest dní. „Běloruští pohraničníci nás tlačí do Polska, tady zůstat nemůžeme,“ dodává.
Dva Poláci pašovali migranty z Iráku v sanitce
Spacáky až v Minsku
Podle BBC je fakticky nemožné odlišit běžence od ostatních cestujících nastupujících do letadel směřujících do Běloruska. „Mají peníze, platné doklady, ani jejich oblečení nijak nevybočuje. Letecké společnosti nemají důvod k tomu, aby je nevpustily na palubu.“ To televizi Dožď potvrdil i běloruský novinář žijící v Minsku. „Při příletu vypadají solidně. Mnozí z nich působí movitěji než většina Bělorusů,“ uvedl.
„V centru běloruské metropole se pak stahují kolem nákupního centra Galleria Minsk. Místní obyvatelé už vtipkují, že taky máme arabskou čtvrť. V obchodech si pořizují běloruské SIM karty, teplé oblečení, věci na táboření a to, co potřebují k cestě k hranici,“ popsal. „Stále častěji se ale objevují svědectví, že i v Minsku mnozí z nich tráví noci na ulici,“ dodal.