Severokorejci mají pracovat na obnově Donbasu. Rusové by tím obešli sankce

„Vysoce kvalifikovaní a tvrdě pracující korejští stavbaři, kteří jsou schopni pracovat v nejobtížnějších situacích, by nám mohli pomoci obnovit naše sociální, infrastrukturní a průmyslové objekty zničené stahujícími se ukrajinskými nacisty,“ řekl Macegora listu Izvěstija.

Jeho vyjádření vyvolalo obavy v Jižní Koreji, protože by šlo o vědomé a flagrantní porušování sankcí uvalených na KLDR. Na jejich základě musela Severní Korea už v roce 2019 stáhnout všechny své zahraniční dělníky zpět do země.

Významný koreanista Andrej Lankov ale šel dále a řekl, že je možné, že by republiky na Donbasu mohly nyní představovat cesty pro Rusko a KLDR, jak se vyhnout některým sankcím OSN.

„Umím si snadno představit, jak jsou severokorejští dělníci vysíláni na Donbas. Opravdu tam budeme potřebovat pracovní sílu, zejména ve stavebnictví, a Severní Korea může poskytnout pracovníky. A protože republiky na Donbasu nejsou členy OSN, mohou beztrestně ignorovat sankce.“

Macegora zmínil, že „existuje mnoho příležitostí“ pro spolupráci mezi Severní Koreou a lidovými republikami na Donbasu.

„Všechny podniky černé a barevné metalurgie, strojírenské podniky vyrábějící dopravní prostředky, elektrárny a závody těžkého strojírenství ve Slovjansku a Kramatorsku a dalších městech na Donbasu jsou v provozu. Korejští partneři proto mají velký zájem o tam vyrobené náhradní díly a jednotky, aby zmodernizovali své průmyslové základy,“ uvedl.

Macegora také připomínal možný vzájemný obchod. „Existuje velmi široká škála zboží, které si mohou lidové republiky mezi sebou vyměňovat. V dobách SSSR byl jedním z hlavních výrobků dovážených do přístavu Melitopol korejský magnezitový slínek, který se používal jako žáruvzdorný materiál ve vysokých pecích všech hutních závodů v regionu. Do KLDR bylo obratem posláno doněcké koksovatelné uhlí a pšenice pěstovaná na polích na jihovýchodě Ukrajinské SSR.

Šlo by však o další porušení sankcí uvalených Radou bezpečnosti. Od roku 2017 totiž nesmí Severní Korea dovážet elektronická zařízení, ale ani výrobky těžkého průmyslu a náhradní díly a nářadí po ně.

Macegora přitom navrhoval obchodní aktivity, které tyto sankce flagrantně porušují.

„Jakmile Rusko poruší schválené sankce, bude to podkopání významu Rady bezpečnosti,“ uvedl Ko Mjong Hjun z Institutu pro politická studia. Upozornil, že by to oslabilo OSN.

Někteří ruští experti tvrdí, že Macegorovy poznámky nejsou politickým doporučením, ale spíše pouhou analýzou, co by mohla dělat KLDR teoreticky.

Podle profesora z Vídeňské univerzity Franka Rüdigera je to však jasná ukázka principu něco za něco.

„Rusko například nepodpoří USA navržené sankce na KLDR, které bude vetovat v Radě bezpečnosti výměnou za politickou podporu Pchjongjangu. Je to mustr, který jsme viděli za studené války a uvidíme ho za studené války 2.0.“

Rüdiger zmiňoval v této souvislosti uznání Doněcké a Luhanské lidové republiky ze strany KLDR.

Ruský velvyslanec taky řekl: „Rusko již dříve zamýšlelo aktivně bojovat proti nezákonným sankcím, které zhoršují humanitární situaci v KLDR, bez ohledu na to, zda Pchjongjang uznává Donbas, či nikoli.“

„Další věc je, že my a Korejci si nyní uvědomujeme, že sankce jsou navždy. Spojené státy a jejich spojenci to dali jasně najevo. V nové realitě, ve které existujeme, ve které existuje KLDR a ve které budou existovat republiky na Donbasu, si musíme zvyknout na život v podmínkách všech druhů omezení. Pchjongjang to dávno uznává a nedělá si iluze.“

Zmínil i výjimečnou situaci Severní Koreje. „KLDR je jednou z mála zemí, která si může dovolit vést zcela nezávislou zahraniční politiku. Nikdo – ani Rusko a Čína, a tím méně Spojené státy – nemůže Severokorejce přinutit, aby něco udělali nebo ne.“

Také plánuje dovážet v rozporu se sankcemi severokorejské suroviny.