Šest falešných identit, práce pro FSB a cesty na Ukrajinu. Tak v Rusku žije uprchlý Marsalek

„Zdá se, že Marsalek se na FSB objevuje pořád,“ píše německý magazín Der Spiegel s tím, že v Moskvě často vystupuje na blízké stanici metra Lubjanka. Tyto fotografie (na rozdíl od jiných zveřejněných Marsalkových snímků) Der Spiegel pouze slovně popsal, aby ochránil své zdroje.

„Zachycují Marsalka v různé dny letošního roku během běžných úředních hodin poblíž sídla FSB. Je dobře oblečen, ​​zjevně na cestě do práce jako agent,“ dodal magazín s tím, že tomu odpovídá i signál mobilního telefonu, který investigativci s Marsalkem spojili. Mobilní číslo bylo na místě mezi lednem a listopadem 2024 lokalizováno více než 300krát.

Společnost Wirecard se zdála být mimořádně úspěšnou firmou, v červnu 2020 se ale ukázalo, že 1,9 miliardy eur, které měly být na účtech v Asii, zmizely. Společnost zkrachovala a o práci přišlo zhruba šest tisíc lidí. Zmizel i Marsalek, kterého Interpol zařadil do své databáze hledaných. Objevily se zprávy, že je v Rusku a postupně začal být Marsalek spojován také se špionáží pro Moskvu. Informace o jeho životě v exilu však dosud byly jen velmi kusé.

Nyní zveřejněné výsledky společného pátrání magazínu Der Spiegel, německé veřejnoprávní stanice ZDF, investigativního projektu Frontline americké stanice PBS, nezávislého ruského serveru The Insider a rakouského deníku Der Standard přináší mnohem komplexnější obraz.

Marsalek podle něj v Rusku používá nejméně šest různých identit. Uprchlý finančník má například falešný belgický pas na jméno Alexandre Schmidt, další z jím používaných jmen zní Alexandr Nelidov. Podle oficiálních ruských záznamů mělo jít o Ukrajince, který získal ruské občanství po ruské anexi Donbasu.

„Pátrání však odhalilo, že na Ukrajině nikdy žádný Alexandr Nelidov neexistoval. Není divu. Scan občanského průkazu, který jsme získali, ukazuje na fotografii Jana Marsalka,“ píše Spiegel s tím, že na moskevské adrese, kde je oficiálně hlášen, žije jakási seniorka.

Pod jménem Nelidov podle týdeníku nejen zakládal firmy, ale také nejméně pětkrát cestoval nejen na Krym, vyskytoval se ale také na dalším Ruskem okupovaném území na východě Ukrajiny v blízkosti aktuálních bojů. Na podzim v roce 2023 byl mimo jiné ve městě Mariupol.

Na Krym cestoval v doprovodu poručíka ruských speciálních sil, ruské zdroje také podle magazínu mluví o přímém zapojení Marsalka do války. „Naznačuje to i fotografie, na které je bývalý manažer v plné vojenské bojové výstroji, včetně bojové helmy a ruského válečného symbolu Z, přišitého na jeho ochranné vestě,“ podotýká magazín.

Marsalkova nynější přítelkyně Taťjána Spiridonová, oficiálně tlumočnice z turečtiny, je podle zjištění investigativních novinářů rovněž agentkou FSB. To naznačují i uniklé dokumenty, podle nichž žena vlastní diplomatický pas a má prověrku na stupeň přísně tajné. Společně se měli podílet například na akci, při níž se jim podařilo do Moskvy dopravit tři telefony vysokých činitelů rakouského ministerstva vnitra.

Zdaleka nejde o jediný případ špionáže, s nímž je Marsalek spojován. „V březnu londýnský Ústřední trestní soud shledal skupinu šesti Bulharů vinnými ze špionáže pro Rusko v Evropě v období od léta 2020 do února 2023. Podle informací shromážděných Scotland Yardem je vůdcem skupiny Jan Marsalek. Pracuje pro FSB, ale v závislosti na úkolu také pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU,“ podotýká týdeník.

V Rakousku je Marsalek spojován se sledováním reportéra investigativního webu Bellingcat Christo Grozeva, který kvůli obavám o svůj život v roce 2023 opustil svůj domov ve Vídni. Podle Spiegelu jej skupina Bulharů řízených Marsalkem sledovala mimo jiné z protějšího bytu a zvažovali novinářův únos či dokonce vraždu.

„Marsalkův život agenta v exilu není luxusní, spíše připomíná včelu-dělnici. I když je to velmi nebezpečný život. Možná mu chybí někdejší luxus života vrcholového manažera,“ podotkl magazín.

Marsalek zatím zůstává mimo dosah německých úřadů, Rusko oficiálně popírá, že by o jeho pohybu něco vědělo. Nezodpovězená zůstává i otázka, kde je obří suma peněz, která zmizela z účtů před krachem firmy Wirecard.

Jan Marsalek se narodil v roce 1980 v Klosterneuburgu nedaleko Vídně. Jeho otec Sascha Maršálek žije v Praze, napsal letos v červnu magazín Neovlivni.cz. Obchodní rejstřík jej uvádí jako člena výboru SVJ na Praze 6, nedaleko od sídla generálního štábu a ministerstva obrany.

Jeho děd Hans Maršálek byl etnickým Čechem v Rakousku, komunistou a členem odboje za druhé světové války, který přežil uvěznění v koncentračním táboře. Hans Maršálek později položil základy poválečné rakouské zpravodajské služby a obdržel nejvyšší vyznamenání za služby státu, napsal v roce 2023 deník The Wall Street Journal.