Série mohutných požárů napříč Evropou má ruské pozadí, jsou přesvědčeny rozvědky

Prvním, kdo naznačil, že by za velkými evropskými požáry mohl stát zahraniční sabotér, byl polský premiér Donald Tusk, když se vyjadřoval o požáru obchodu IKEA v litevském Vilniusu. Podle deníku The Guardian nyní vyšetřovatelé předpokládají, že se na požáru podílelo Rusko. Stejně by tomu mělo být i v případě žhářských útoků v Londýně, požáru největšího polského nákupního centra, sabotáží v Bavorsku a antisemitistického graffiti v Paříži.

Ačkoliv nejsou důkazy o tom, že by tyto incidenty byly koordinované, bezpečnostní služby se domnívají, že by mohlo jít o součást systematického pokusu Moskvy destabilizovat Západ, jenž podporuje Ukrajinu bránící se její invazi.

Možnost, že jsou žhářské útoky dílem Ruska, již tento týden vznesli na summitu ministrů zahraničí a obrany v Bruselu zástupci nizozemských, estonských a litevských bezpečnostních složek. Jeden z přítomných ministrů anonymně uvedl, že se hluboce obává „sabotáže, fyzické sabotáže organizované, financované a provedené ruskými prostředníky“.

Za studené války prováděli zahraniční operace špioni a jejich kontakty. V éře sociálních sítí je ovšem podle bezpečnostních složek možné vandaly najmout a zanechat jen velmi málo důkazů o spojení mezi nimi a dalšími pachateli. Taková sabotáž pak vyjde na pár set eur v kryptoměnách.

Polský premiér Donald Tusk minulý týden odhalil, že polské úřady již ve spojitosti se sabotážemi provedenými na ruský příkaz zadržely devět lidí. Jejich zločiny měly zahrnovat napadení, žhářství a pokus o žhářství. Polští vyšetřovatelé se nyní zaměřují též na možné spojení mezi Ruskem a požárem varšavského nákupního centra. Ruská ambasáda tuto možnost označila za konspirační teorii.

Tusk dále zmínil pokus o žhářský útok na polskou továrnu na barvy a již zmiňovaný litevský obchod IKEA. Mluvčí společnosti uvedl, že vyšetřování příčiny tohoto požáru nadále pokračuje.

V dubnu byl dále zatčen Brit, jenž byl obviněn z plánování žhářského útoku na dvě budovy v průmyslové zóně v Leytonu na východě Londýna vlastněné ukrajinským podnikatelem. Podle prokurátora byl i on „zapojen do počínání cílícího na podniky spojené s Ukrajinou se záměrem prospět ruskému státu“.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur v pondělí v Bruselu řekl, že i jeho země se již stala terčem ruské sabotáže. „Podobné operace provedli v Estonsku. Najali deset lidí, aby poničili auta ministra vnitra a jednoho novináře. Toto je normální ruské chování. Je nám líto, že to musíme říct, ale musíme pochopit, že je Rusko vůči evropským zemím a také zemím NATO čím dál tím agresivnější,“ řekl Pevkur.

Kvůli zmiňovanému útoku na auta ministra Lauriho Läänemetse a nejmenovaného novináře bylo následně zatčeno šest lidí včetně Rusů a držitelů dvojího občanství.

Minulý měsíc byli na základě podezření z plánování sabotáží v Německu zatčeni dva držitelé německého a ruského občanství. Mezi jejich cíli měla být i vojenská základna v Bavorsku. Hlavní podezřelý byl následně obviněn z plánování výbuchu, žhářství a udržování kontaktů s ruskou rozvědkou. Německo bylo také jedním z hlavních cílů hackerských útoků skupiny napojené na ruskou zpravodajskou službu.

Francouzští vyšetřovatelé zase pracují s variantou, že si graffiti rudých rukou, které se minulý týden objevilo na pařížském památníku holokaustu, objednaly ruské bezpečnostní složky. K podobnému vandalskému útoku došlo v Paříži již loni, kdy někdo na budovy nasprejoval Davidovu hvězdu. Způsobil tím obavu z návratu nacistických pokusů o identifikaci židovských domovů. Podle úřadů si posprejování budov objednal „jedinec ze zahraničí“.

Členské státy Evropské unie tyto události nadále mapují. Litevské národní centrum krizového řízení (NKVC) vydalo varování pro podniky podporující Ukrajinu, aby zvýšily svou obezřetnost. „Úroveň hrozby je poměrně vysoká. Apelujeme na veřejnost, aby zůstala obezřetná,“ řekl médiím šéf NKVC Vilmantas Vitkauskas.

Varování před subverzními operacemi včetně „špionáže a příprav sabotáže klíčové infrastruktury“ vydal v pondělí též nizozemský národní bezpečnostní a protiteroristický koordinátor. Tamní ministryně obrany Kajsa Ollongrenová o den později v Bruselu řekla, že se Rusko snaží státy NATO zastrašit.

„Ano, jsme zranitelní. Myslím, že všichni jsme. Máme klíčovou infrastrukturu. Máme infrastrukturu na mořském dně, máme zásoby elektřiny, vody, jsme zranitelní vůči kyberútokům. V několika evropských zemích nyní vidíme, že se nás Rusko snaží destabilizovat a také zastrašit. Toto považuji za způsob, jakým Rusko, a také Sovětský svaz v nedávné historii, funguje. Za 75 let NATO jsme to, myslím, viděli často,“ prohlásila Ollongrenová.

Ze sabotáží na evropském kontinentu viní Rusko i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Napříč Aliancí a dalšími zeměmi spojenými s NATO jsme viděli několik zatčení lidí obviněných ze žhářství a sabotáže. Toto jsou samozřejmě pokračující právní procesy, ale mohu říci, že jsme napříč Aliancí viděli zvýšenou aktivitu ruské rozvědky. Proto jsme nyní více na pozoru,“ uvedl.

Případy sabotáží a žhářství přichází ve chvíli, kdy se Evropa potýká také se sílící dezinformační kampaní. V řeckých Aténách muselo být ve středu kupříkladu kvůli hrozbě bombovými útoky evakuováno několik škol. Falešné hrozby následně policie vystopovala k ruskému serveru a označila je za pokus o „narušení veřejného pořádku“.