Hlavní obsah

Ochraňte nás, žádají Putina separatisté z Podněstří. Je to naše priorita, zní z Moskvy

Aktualizováno

S žádostí „o ochranu“ před tlakem Moldavska se obrátili na ruského prezidenta Vladimira Putina politici v separatistickém Podněstří. Podle portálu Politico hledali také zastání u ruského parlamentu, tedy Rady federace a Státní dumy. Ochrana zájmů obyvatel Podněstří je ruskou prioritou, reagovalo ruské ministerstvo zahraničí. Podle moldavské vlády regionu nic nehrozí a separatisté společně s Ruskem se pokoušejí vyvolat hysterii.

Foto: Maxim Shemetov, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

„Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti se pozorně posuzují příslušnými ruskými úřady,“ komentovalo podněsterskou žádost podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí.

Rezoluci s žádostí o ochranu před „nátlakem“ Kišiněva schválili představitelé podněsterských separatistů ve středu na „speciálním shromáždění“ v Tiraspolu, největším městě odpadlického regionu. Podle portálu Politico jde o teprve sedmé takové shromáždění v historii Podněstří. Poslední bylo v roce 2006.

Ve stejném roce se konalo mezinárodně neuznané referendum o „svobodném přistoupení Podněstří k Ruské federaci“, které oficiálně podpořilo 98 procent podněsterských voličů.

Moskva ale od té doby neudělala žádný důležitý krok směřující k anexi. Udržuje si však v regionu zhruba šest tisíc „mírotvůrců“, jak své vojáky v oblasti nazývá, což brání jakékoli snaze o znovusjednocení s Moldavskem, o něž Kišiněv nepřestává usilovat.

Středeční výzva separatistů nekončí přímou žádostí Moskvy o připojení Podněstří k Rusku, jak se někteří příznivci sjednocení Moldavska obávali. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně před dvěma týdny prohlásil, že Rusko „nenechá své občany žijící v Podněstří (je jich tam zhruba 220 000 z celkových 470 000 obyvatel) napospas Západu“.

„Ekonomická válka“

Separatisté tvrdí, že moldavská vláda vede proti regionu „ekonomickou válku“ a blokuje životně důležitý import s cílem proměnit ho v „ghetto“. Tato obvinění nejspíš vyvolala skutečnost, že Kišiněv počínaje lednem 2024 zrušil celní výhody pro podněsterské podnikatele a firmy v regionu musí odvádět dovozní clo do moldavského rozpočtu.

Z rezoluce mimo jiné vyplývá, že sjezd podněsterských představitelů se rozhodl ve věci obrátit i na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, Společenství nezávislých států (SNS) sdružující postsovětské země i na další skupiny.

Moldavsko si stěžuje na ruské cvičení v Podněstří

Evropa

Podněstří leží podél moldavské hranice s Ukrajinou a je osídleno převážně Rusy, Ukrajinci a Moldavany. Od rozpadu Sovětského svazu funguje jako neuznaný stát, ponechalo si svou vlajku se srpem a kladivem ze sovětské éry a ruštinu jako jeden z oficiálních jazyků.

Moldavsko opakovaně popírá, že by vyvíjelo na Podněstří tlak, a viní Rusko z destabilizace situace v zemi, mimo jiné opakovanými vojenskými cvičeními v odtržené oblasti.

Putin, který v rozporu s mezinárodním právem anektoval Krym a později během války další ukrajinská území, má ve čtvrtek přednést projev o stavu země v ruském parlamentu. Podle webu Politico se očekává, že se vysloví i k Podněstří.

Podněstří

  • Podněsterská moldavská republika je neuznaný stát na východě Moldavska, úzký pruh na levém břehu Dněstru o rozloze 4163 km2, kde žije půl milionu lidí.
  • Napětí sahá ještě do dob SSSR. Když na konci 80. let chtěli moldavští nacionalisté připojit Moldavsko k Rumunsku a prosazovali psaní latinkou, byla v září 1990 v Tiraspolu vyhlášena Podněsterská moldavská SSR jako 16. svazová republika SSSR.
  •  Při rozpadu Sovětského svazu vyhlásilo Moldavsko nezávislost 2. září 1991, o dva dny dříve to ale udělalo Podněstří, které ale neuznala ani Ruská federace. Podněstří uznávají jen podobně sporné útvary Republika Abcházie, Republika Hušar Iryšton v Jižní Osetii a Republika Arcach v Náhorním Karabachu.
  • Krátká válka na jaře 1992 skončila patem, protože moldavské ozbrojené síly nebyly schopny porazit separatisty podporované ruskými vojáky. Ti v oblasti zůstali v rámci mírových sborů.
  • V místním referendu v roce 2006 se vyslovilo pro připojení k Rusku 97,2 procenta voličů. Proti připojení k Moldavsku bylo 94,6 % voličů. Referendum ale mezinárodní společenství neuznalo. Po anexi Krymu v roce 2014 se vedení Podněsterské republiky obrátilo na ruské poslance, aby vytvořili možnost přijetí Podněstří do řad Ruské federace.

Podněstří chce požádat Putina o připojení k Rusku, tvrdí místní aktivista

Evropa

Výběr článků

Načítám